RECENZE: Řeka zázraků Vladimíra Kořena plyne vtipně, dojímavě i varovně

Vladimír Kořen je známý především jako moderátor oblíbeného televizního pořadu Zázraky přírody. A slovo zázrak použil i do titulu své knihy.

Kořenova Řeka zázraků je hodně netradiční životopis, sestávající z dvanácti povídek psaných „zralou rukou čerstvého padesátníka“, jak praví podtitul, a ilustrující autorův životní běh od narození prakticky do současnosti. Je to vyprávění vtipné, dojemné a varující a ta zralá ruka se projevuje jak v kultivovanosti textu, tak v kompozici jednotlivých příběhů.

Začněme vtipností. Kořen má značný smysl pro sebeironii, což si uvědomíme hned u první povídky. Ten kluk se ve škole bojí jít na záchod obsazený partičkou drsných spolužáků, cestu domů nezvládne bez problémů a babička mu umývá pokálený zadeček. A bojí se také skočit z výšky do vody. Stejně jako o desetiletí později nechat se potopit v automobilu, ale není zbytí, televizní natáčení to vyžaduje. Evidentně se bojí i za volantem, jak upozorňuje, je zkrátka špatný řidič. A vyvrcholení je asi ve scéně, kdy mu upadne soška ocenění Česká hlava, které právě dostal, a hlava té České hlavy se urazí. To vše autor líčí tak, že se místy hlasitě smějeme.

Dojemná je ta kniha vlastně celá. Máme-li vybrat některé momenty, pak je to třeba popis chvil strávených s dědečkem nad šachovnicí a na rybách a dědova smrt. Nebo dojetí čerstvého tatínka asistujícího u porodů své manželky, šachistky a učitelky (mají spolu čtyři děti). A zapomenout nelze na radost z toho, že byli osvobození čeští novináři zajatí v Iráku. A přes potěšení z rybolovu se dostáváme ke třetímu charakteristickému rysu Řeky zázraků.

Řeka zázraků

80 %

autor: Vladimír Kořen

nakladatel: Kazda

Tím je varování. Kořen vyrůstal v Teplicích v dobách, kdy toto město dusil smog a lékaři tam byli posíláni za trest – „jako by tu Goethe nechal Mefistofela“. Stromy nejen na severu ztrácely jehličí a ryby v českých řekách umíraly v záplavě splašků, proti jejichž vypouštění do vodních toků zanícený ekolog vášnivě bojoval nejen v dobách, kdy působil jako starosta města Říčany. Lidé, pozor: příroda snese mnohé, ale ne všechno, zaznívá v podtextu. A Kořen zapichuje do země vrbové proutky, sází stromy svobody a inspiruje k sázení i další spoluobčany.

Kniha, kterou Kořen napsal, je také takovým stromem, mapujícím leckdy s nadsázkou jeden život. Vyrostl do košata a krásně se zelená. K tomuto čtení se člověk časem rád vrátí.