Pátek 17. ledna 2020, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 17. ledna 2020 Drahoslav

RECENZE: Punková novinka Rudiše má menší tah, ale je nejvyzrálejší

  5:14aktualizováno  5:14
Konec punku v Helsinkách není název obskurní studie pro fajnšmekry, ale nový román Jaroslava Rudiše. Je v něm vztek i rezignace, Československo i NDR, komunismus, kapitalismus i biomóda, a dohromady to docela funguje. I když se do Helsinek nedojede a pankáči mají šediny.

Jaroslav Rudiš | foto: Petr Topič, MF DNES

Rudišovo psaní bylo vždycky německy střihnuté. Berlín, Sudety, poválečný odsun, nacistické vlaky... Někdo to může označovat za kalkul s módními náměty a trhem většího souseda, ale mnohem spíš jde o posedlost. Týká se i dalších motivů: měst, drsných krajů, zkrachovalců, duchů a dějin.

Až trochu moc historek

Na jednu stranu je tedy novinka "povědomá". Najdeme v ní Rudišovy ztracence se "střepy v břiše", čtyřicátníky Oleho a Franka, a opakuje se i trochu hrabalovský způsob, jakým se historie přelévá do historek. Záliba v tragikomických epizodách a bizarnostech však zvláště ve střední části románu bují příliš – dusí nejen tempo příběhu, ale i dobré dialogy.

Naopak příjemně nové jsou tu tvrdé tóny: ženské a "punkově" zaťaté, plné vzteku, slangu, germanismů a psané jakoby na jedno nadechnutí. Jeseníky 80. let jsou vylíčeny tak depresivně, že se čtenář skoro až ptá, jestli žil ve stejné zemi, ve stejné době.

Ale ano, žil, jen na něj třeba nedoléhala tak, jako na Rudišovu náctiletou hrdinku, která má německé kořeny a ničí ji škola, rodina i Černobyl. Z jaderné katastrofy Rudiš udělal dokonale surreálnou metaforu neviditelné zkázy, "bílou nemoc". V české beletrii zatím existuje jen málo děl, která by takhle syrově "natřela" normalizační komunismus. Snad jen Pelcův román, nazvaný ... a bude hůř.

Biomóda líp než u Viewegha

V postkomunismu hůř není – ale není ani ideálně. Nová doba nemá jasné hranice, o všem pochybuje a všechno, dokonce i alternativu a vztek dokáže efektně vyprodat. Takzvaný "Hezký lidi manifest" sice do příběhu spadne jako z Marsu, ale aspoň je z něho cítit opravdovost, nasazení.

Biohorečka, kterou v posledním románu tematizoval i Michal Viewegh (více ZDE), se nahlíží z hlubší perspektivy: není to jen jízlivé ironizování biomanželek (bohatými manžely), ale zachycení bezmoci, demaskování pokrytectví střední třídy.

"Štvou tě, protože víš, že když tvým městem mašírujou náckové ze všech těch prdelákovů a buranovů v okolí, tak to seš ty, kdo se s nima jde rvát, to tobě a ne jim pak musej zašít rozseklý obočí..." píše v románu německá anarchistka. Vyhlásila válku všem těm spravedlivým, ekologickým lidem, "který každou zimu lítaj do Thajska a místo aut maj tanky".

I když Konec punku v Helsinkách nemá takový tah jako autorova prvotina Nebe pod Berlínem, v tématech, která otevírá, a nakonec i v té v životní melancholii je to Rudišova nejvyzrálejší kniha. Teď už jen méně větvit a tříštit a bude to "v cajku".

Jaroslav Rudiš: Konec punku v Helsinkách
Labyrint, Praha 2010,
268 stran, cena 285 korun
HODNOCENÍ MF DNES 70%

  • Nejčtenější

RECENZE: Stockholmský syndrom, konečně domácí thriller z vyšší ligy

Kriminální thriller Stockholmský syndrom, jehož první část odvysílala Česká televize v neděli večer a druhou nasadí...

RECENZE: Zlatí Krejzovi. Slunečná vypráví o svaté Popelce na traktoru

Bylo nebylo, jeden statkář měl dvě dcery. Zlou městskou fiflenu, která cynicky vydělávala na realitách, a hodnou...

RECENZE: Srdcová královna ví, jaké dovedou být ženy herečky a bestie

Počínaje Absolventem a konče Ženami v pokušení se už vyprávěl mnohokrát, totiž románek zralé dámy s mladíčkem. Jenže...

Český animovaný snímek Dcera nominovali na Oscara, Marhoul neuspěl

Americká filmová akademie vyhlásila nominace na Oscary. Mezi pětici v kategorii krátký animovaný film se dostal i český...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Tupí a tupější se snaží přesvědčit, že komedie nemusí mít humor

Režisér a producent Miloslav Šmídmajer uvedl premiéru svého Případu mrtvého nebožtíka tradiční populistickou frází, že...

Premium

Ve škole byla terčem posměchu. Dnes džihádistka Kristýna nenávidí i matku

Plánuje zabíjet. Soudí ji jako uprchlou. Žena z Mělnicka měla problémy s rodiči i spolužáky. Pětadvacetiletá Kristýna...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

  • Další z rubriky

RECENZE: Depresivní čtení. Jak se Putin snaží léčit nové Rusko z kocoviny

„Během svých cest po postsovětském světě jsem nepřetržitě cítil, že náklonnost k sovětskému dědictví představuje...

RECENZE: Angličanka považuje sametovou revoluci za odkaz existencialismu

Když bylo Angličance Sarah Bakewellové šestnáct let, za část peněz, jež dostala k narozeninám, si koupila román...

RECENZE: V srpnu 1968 zmizel. První terapie řeší trauma české emigrantky

Knihovnice Gail Mayová, která si už v útlém mládí čítala Freudovy spisy, chce být psychoterapeutkou. V rámci...

RECENZE: Milé západní feministky, takto by se mělo psát o postavení žen

Bez hysterie a s fakty pracuje korejská spisovatelka, bývalá televizní scenáristka Čo Namdžu ve svém románu Kim Čijong...

Najdete na iDNES.cz