Svou hrdinku, americkou lékařku Beatrici Trovato, autorka zapletla do neuvěřitelného, ale okouzlujícího dobrodružství pendlování mezi současností a italskou Sienou, krátce před polovinou 14. století postiženou morovou epidemií. Ta ničila celou Evropu – ale proč následky černé smrti byly v Sieně ještě drastičtější než jinde a proč se z toho už nikdy nevzpamatovala?
Šílené spiknutí
Zjistit se to snažil i bratr Beatrice, Ben, který ji po skonu rodičů vychovával a naučil perfektně italsky. Což se hodí, když se po Benově náhlé smrti vydá z New Yorku do tohoto toskánského města a při čtení deníku středověkého malíře fresek Gabriela Accorsiho se propadne do jeho doby. Setkají se, postupně se do sebe zamilují a Beatrice se trápí. Ví, že záhy se v Messině objeví janovská flotila, z níž se mor rozšíří nejen na Apeninský poloostrov.
Její medicínské znalosti z jednadvacátého století jsou jí k ničemu. A navíc se nechtíc postupně zaplétá do šíleného spiknutí některých sienských šlechticů a Florenťanů včetně příslušníků rodu Medici.
Kde vlastně žít?
Při čtení Písařky ze Sieny člověku maně bleskne hlavou italské pořekadlo „Není-li to pravda, je to alespoň dobře vymyšleno“. Beatrice, vydávající se za vdovu po notáři a hledající, jak obstát v novém kontextu, naštěstí umí číst a psát, což jí vynese místo písařky a zajistí v Sieně existenci.
Barvité popisy tehdejšího způsobu života, lidí, malby, jídla i dalších detailů středověké Itálie dovolují ponořit se do dávného světa a zapomenout na občas se vynořující otázku, zda bylo to přeskakování v čase skutečně nutné.
Písařka ze Sienyautor: Melodie Rose Winawerová nakladatel: Metafora překlad: Ondřej Frühbauer 456 stran, 399 Kč |
Pro román samozřejmě ano, takže to čtenář spolkne, jinak by se ztratila dějová linie hrdinčina psychického váhání, kam vlastně patří a kde chce být. Zda se těšit z lásky Gabriela a přátelství jeho rodiny, nebo nadále operovat v nemocnici v New Yorku – ostatně, jak se tam vrátit?
Písařkou ze Sieny vytvořila Melodie Winawerová půvabnou fikci založenou na fantazii i výzkumu. Lze ji číst jako příběh vášnivé lásky za časů černé smrti, ale i jako pozoruhodnou historickou studii. Těžko rozhodnout, co je poutavější.
