RECENZE: Proč cizí krev francouzské intelektuály příliš nepálila

  8:55aktualizováno  8:55
„Každá lživá myšlenka vždycky končí v krvi, ale pokaždé je to krev druhých lidí. To je důvod, proč jsou někteří naši myslitelé ochotní bez rozpaků tvrdit cokoli.“ Tato slova Alberta Camuse si vybral britský historik Tony Judt jako moto své obsáhlé studie a jimi se zřejmě inspirovalo i nakladatelství Prostor.

Albert Camus komunistickou ideologii prohlédl. Mezi pařížskými intelektuály byl však spíš výjimkou. | foto:  CC-BY-SA, Creative Commons

To knihu v překladu Martina Pokorného vydalo pod názvem Falešné ideje, cizí krev – její originální název je Past Imperfect. Podtitul se ovšem shoduje: Francouzská inteligence 1944–1956.

Data určují období od osvobození Francie po potlačení maďarského povstání Sověty a Judt si klade zásadní otázku: co vedlo přední pařížské intelektuály, jejichž myšlenky rezonovaly celou Evropou, k podivně nekritickému postoji vůči komunismu a především stalinismu.

Česká stopa

Nešlo o pár jedinců. Zvláštní kolektivní psychóza zachvátila nejen příslušníky Francouzské komunistické strany jako Louise Aragona nebo Pierra Daixe, ale i nečleny strany – levicově orientované katolíky či existencialistické filozofy Jeana-Paula Sartra, Simone de Beauvoir, Maurice Merleau-Pontyho a v určitém období i Camuse.

Posledně jmenovaný ovšem poměrně brzy vystřízlivěl. Shodou okolností vydalo před pár měsíci nakladatelství Garamond slavný Camusův titul Člověk revoltující. Ve Francii vyšel v roce 1951 a brilantní kritickou analýzu marxismu si mohl tedy každý přečíst – ostatně lze ji doporučit i našim dnešním neomarxistům. Právě Camusovy názory vyslovené v knize vedly k jeho rozkolu se Sartrem.

Přitom, jak Judt dokládá na faktech, údajů o stalinském teroru v Sovětském svazu i jím ovládaných zemích střední a východní Evropy bylo k dispozici víc než dost, především pokud postihl komunistické předáky. Byli intelektuálové z pařížských kaváren zachváceni slepotou, nebo nechtěli vidět? Autor připomíná procesy s Trajčo Kostovem v Bulharsku, László Rajkem v Maďarsku a výrazná a autorem poměrně podrobně rozebíraná je i česká stopa: silně antisemitsky laděný proces s Rudolfem Slánským a jedenácti popravenými. To byla zkrátka ta cizí krev.

Falešné ideje, cizí krev

Tony Judt

Prostor, 2018, 384 stran

Hodnocení­: 90 %

Mezi mnoha skutečnostmi a úvahami, jimiž Judt knihu zaplnil, zaujme i teze o určité fascinaci francouzských intelektuálů terorem a násilím, jež se datuje už od revoluce na konci 18. století. Markantní je příklad Jeana-Paula Sartra, o němž se autor vyjadřuje s až zarážejícím despektem.

Proslulý filozof se od flirtu se Stalinem – i když v jeho roztržce s Titem byl spíše na straně jugoslávského maršála – propracoval k podpoře politického terorismu a obdivu velkého Maa, když v šedesátých letech začal kritizovat komunismus zleva a díky tomu jej značně uctívali anarchisté. A jeho odmítnutí Nobelovy ceny za literaturu se dá brát jako určitý druh koketerie.

Judtova téměř čtyřsetstránková studie není zrovna typ knihy na plovárnu. Ale erudice britského historika a vášnivé zaujetí, které tryská z jeho textu, bohatě vyváží i nezbytnost občas se poučit ze slovníku o některých jménech, o nichž čteme.

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Největší koncerty českých a slovenských interpretů

Rok 2019 je jubilejní pro řadu českých a slovenských interpretů a nejčastější volbou pro velkolepou oslavu je O2 arena....

RECENZE: Komedie Ženská na vrcholu předvádí, jak ukrást velrybě legraci

Proti současné domácí epidemii romantických komedií už by se mělo v Česku očkovat. Nejnověji divákovu odolnost prověří...

ANKETA: Jaký byl největší hit od revoluce? Zvolte hit třiceti let svobody

Revoluce roku 1989 přinesla umělcům možnost konečně svobodně tvořit. Dramaturgové hudební stanice Óčko STAR vybrali ve...

Štědrý večer přinese na ČT novou pohádku Princezna a půl království

Podle tradice připravila Česká televize pro každý ze tří vánočních dní novou pohádku. Na Štědrý večer se představí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KOMENTÁŘ: Ani Terminátor, ani Rambo. Legendy vydrží jen jednu generaci

Kdykoli kdekoli vyhoří jasný papírový favorit, strhne se pozdvižení. Ale že by se něco takového mohlo přihodit...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Jak skončila Vémolova pohádka o lvech. Végha přitom zatracoval

V rozlehlé O2 areně vypadal tak malý, když se v kleci bezvládně zhroutil k zemi. V tu chvíli se z Karlose Vémoly jindy...

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

RECENZE: Další bezesná noc. Druhá Prašina působí jako seriál 24 hodin

Tajemstvím zahalená, temná a na pokračování. To je Prašina. Loňský debutový román Vojtěcha Matochy si kromě nominací na...

O brexitu psát nechci, říká britský autor detektivek Tony Parsons

Šanci na lepší život má dnes každý a to je problém, říká v rozhovoru britský spisovatel a novinář Tony Parsons.

Temná Anglie a vzácný objev. Nové thrillery plní otrokáři i teroristé

Co následovalo poté, když baskičtí teroristé složili zbraně? Dal se v Anglii roku 1781 zastavit obchod s otroky a jak...

Chirurgicky přesná knižní pitva díla krále nejen literární hrůzy

Už za pár dní, konkrétně 11. listopadu, bude mít kinech premiéru film Doktor Spánek, adaptace stejnojmenného románu...

Najdete na iDNES.cz