RECENZE: Novému Larsi Keplerovi zůstalo napětí, ale trochu zklame

Co se s člověkem stane, když se mu na určitou dobu zastaví srdce? Na této otázce postavila svůj „mysteriózní thriller“ Playground švédská manželská dvojice Alexandra Coelho a Alexander Ahndorilovi, píšící pod pseudonymem Lars Kepler. Je to kniha až ďábelská, plná fantazie, nespravedlnosti akrutostí, ale i silného mateřského citu – a vyvolávající rozpaky.

Obal knihy Playground | foto: Nakladatelství Host

Jasmin Pascalová-Andersonová je velitelkou malé švédské jednotky, jež působí v rámci mise NATO v severním Kosovu. Při jedné přestřelce zahynou dva z jejích mužů a sama Jasmin je těžce raněna, na minutu a čtyřicet vteřin se jí zastaví srdce.

Lékaři ji nicméně z klinické smrti dostanou. Rozrušenou a zmatenou – to, co prožila během té relativně krátké doby, nebyl žádný tunel s oslnivým světlem, ale nefalšovaný horor: jakýsi obrovský, zanedbaný čínský přístav, kde lodě po stovkách odvážejí mrtvé a ti, kteří mají ještě šanci na návrat do života, tu čekají. Zažila to skutečně, nebo je obětí psychózy vyvolané posttraumatickým syndromem? Jasnou odpověď Playground stejně nedává, ostatně čtenář ji ani nečeká.

Hypnotizér

Recenzi první knihy od manželské dvojice píšící pod pseudonymem Lars Kepler čtěte zde.

Čas plyne, Jasmin odejde z armády, porodí synka Danteho, podstupuje psychiatrické léčení – a pak je opět vážně zraněná při autonehodě. Zase se dostane do toho děsivého přístavu, o němž jí jeden z tamních – snad se to tak dá říci – obyvatel, mladý Číňan Tching, řekne: „Víš, jak to je, přístav stojí na hranici s věčností... máme spoustu času, a tak si hrajeme, chlastáme a souložíme.“ Jasmin se znovu vrací do života, ale při autonehodě byl poraněn i pětiletý Dante a kvůli operaci mu lékaři musí zastavit srdce.

A tady začíná problém románu. Zděšená matka ví, že si Dante v přístavu sám neporadí, donutí svou sestru lékařku, aby jí injekcí také srdce zastavila, a vydá se chránit synka. Aby se jí to povedlo, je nucena vybojovat tvrdou bitvu na jakémsi hřišti, které sice má určitá pravidla, ale pokaždé jiná. A navíc je soupeř evidentně nehodlá respektovat.

Pořád dokola

Z psychologického thrilleru se stává celkem konvenční krvák. Literární líčení pekla v přístavu, boj o vízum, které umožňuje vrátit se do skutečnosti a o které jeden muž podvodem Danteho připravil, má samozřejmě silné momenty, Kepler je dobrý vypravěč se schopností sugestivně líčit osudovou atmosféru přechodu mezi pozemským světem a věčností. A dovede zasáhnout emoce: „Každý, kdo byl ve válce, ví, že dobro a zlo si vyměňují místa. Válka z člověka vymaže niternou morálku a slušnost.

Playground

60 %

Lars Kepler

Nakladatelství Host, 439 stran, 2016

Všechno, v co věřil, nahradí nemilosrdná logika, která by mohla mít původ právě na tomto místě, pomyslela si Jasmin.“ Avšak sám příběh jako by se točil pořád dokola: jeden mrtvý, další mrtvý, jeden únik, další únik, jeden podraz, další podraz... Jasmin díky svému armádnímu výcviku dokáže čelit nebezpečí. Nicméně nemůže zabránit tomu, aby umírali i ti, kteří jí pomáhají, stejně jako kdysi v Kosovu nedokázala zachránit své dva vojáky, což je jedním z jejích psychických traumat.

Je to možná smutné konstatování, ale nejlepší na Playgroundu je těch prvních pár stránek o Kosovu. A jeho čtení vyvolá lehký stesk po Hypnotizérovi, Paganiniho smlouvě a dalších Keplerových příbězích, v nichž exceloval komisař Joona Linna.