Na vatikánském Svatopetrském náměstí se zraky davu upírají ke štíhlému komínu. Vystoupá z něj černý, nebo bílý kouř? Druhá varianta znamená, že volba skončila úspěšně. Habemus papam – máme papeže. Zatím naposled jsme to zažili 13. března 2013, kdy byl zvolen argentinský kardinál, jenž přijal jméno František.
Fotogalerie |
Proč právě on? To se nedozvíme, rituál je přinejmenším stejně tajný jako kódy ke kufříkům od jaderných zbraní. Co vše skrývá, líčí německý církevní historik Hubert Wolf v poutavé knize Konkláve s podtitulem Tajemství papežské volby.
Popravdě řečeno, o tom, co se přesně děje v Sixtinské kapli pod Michelangelovým zobrazením posledního soudu, toho Wolf moc nesdělí. Ani nemůže: shromáždění kardinálové nesmějí volbu žádným způsobem komentovat, je jim při konkláve zakázáno používat moderní komunikační prostředky a sledovat média, volí se postaru hlasovacími kartičkami, jež se po každém kole volby spálí. Ostatně z rozhodnutí Jana Pavla II. mají být všechny údaje nepřístupné navždy.
Jako detektivka
Proč tedy číst těch sedm kapitol s instruktivními názvy jako Kdo volí papeže, Kdo se vlastně může stát papežem či Co papeže dělá papežem? Protože to je kultivovaně vyprávěný příběh plný odkazů na historii papežství a katolické církve vůbec. Napsaný je civilně, srozumitelně a často natolik nepostrádá napětí, že se čte málem jako detektivka. Historické souvislosti se Wolf nezdráhá doplnit dobovými klepy, jako je například případ papežky Jany. Žila? Nežila? Rozhodně se traduje, že porodila na ulici.
Konkláve: Tajemství papežské volbyautor: Hubert Wolf nakladatel: Prostor překlad: Daniela Petříčková 256 stran, 297 Kč Hodnocení: 80 % |
Pozoruhodný je i rozbor situace po abdikaci Benedikta XVI. a Františkově zvolení. Emeritní papež se při slavnostních příležitostech objevuje ve Vatikánu v bílém papežském rouše a nechává se oslovovat Svatosti. Má snad církev dvě hlavy?
K sedmi věcným kapitolám připojil německý historik osmou, fiktivní, odehrávající se po roce 2057, kdy se papež Hadrian snaží vyřešit problémy, v nichž jeho předchůdci selhali: skandály se zneužíváním, praní špinavých peněz, nedostatečné reformy. Čtenáři, kteří se oné doby dožijí, pak mohou porovnat, v čem se Wolf trefil.
