Připadám si trochu osamělá

  1:00aktualizováno  1:00
V Edici současné české poezie vychází Čas mezi tehdy a teď, třetí samostatná kniha Bohumily Grögerové, která půl století psala a překládala společně s Josefem Hiršalem.

Jak se vám píše samotné?
Když jsme psali s Josefem, vždy jsme si předem určovali, o čem budeme psát a jaký tvar by text měl mít. Dohodli jsme se na konceptu a pustili se do díla. Něco psal Josef a mluvila jsem mu do toho já, něco jsem psala já a mluvil mi do toho on. A takhle jsme text vedli, až jsme měli pocit, že jsme u konce. Když píšu sama, všechna tíha spočívá jen na mně - píšu, protože chci zanechat svědectví, stopu, že jsem žila v tomto čase, tady a s těmito lidmi. Dřív jsme se víc věnovali estetické stránce textu, experimentovali jsme s textovou strukturou, zkoušeli, kam můžeme zajít. Možná si z toho něco zachovávám i v nynější knížce, spíš si však připadám jako archivářka.

A co vám vyhovuje víc - psát sama, nebo ve dvojici?
Mně se s Joskou pracovalo skvostně, byla to dvojitá radost, když se nám text povedl. Teď, když píšu sama, cítím se trochu osamělá. Ale podstata byla a je stejná: chci něco říct, něčeho v sobě se zbavit.

Hiršal o vaší společné knížce Trojcestí řekl, že asi nikdo nerozplete, kdo z vás do ní co vložil. Vy rozeznáte mužský a ženský rukopis v literatuře?
Dřív jsem si myslela, že ne. Ale když jsem psala Čas mezi tehdy a teď, zjistila jsem, že ženská stránka z textu vystupuje, že je v tom psaní převaha citu, a bojím se, že i sentimentu. Ale to je asi věkem. Teď píšu víc spontánně, někde v sobě cítím, že to musí ven, na papír.

Ohlížíte se při psaní na čtenáře?
Já jsem tu knížku začala psát jen pro Josefa, aby věděl, co se s ním dělo, když ležel dlouhou dobu v bezvědomí v nemocnicích. Takhle jsem napsala dvě třetiny. Když to Joska později četl, ukázal text Ivanu Wernischovi a ten Marku Staškovi z Edice současné české poezie. A pan Stašek mi dvakrát třikrát za rok telefonoval a ptal se, jestli s psaním pokračuji, že by měl zájem o vydání. Tak jsem pokračovala. A charakter psaní se měnil v plán, že něco dopíšu proto, aby to četl i někdo jiný.

Věnovala jste se i překladům, tvorbě pro děti, rozhlasovým hrám - co vám je nejbližší?
Okouzlily mě překlady dobrých básníků. Když Josef v 50. letech překládal Morgensterna, bylo krásné přihlížet, jak kouří, odfrkuje, vzteká se, přichází s novými nápady a škrtá - a pořád dokola. Ohromné potěšení bylo překládat také Ernsta Jandla a Johannese Bobrowského. Ale stejně tak je pro mě krásné i vlastní psaní. Vyjádřit, co se ve vás a okolo vás odehrává, jednou dodat textu váhu a hloubku, jindy jej odlehčit ironií.

Memoáry Let let, které jste psali s Hiršalem, obsáhly roky 1952-1968. Uvažovali jste o pokračování přes normalizaci až do současnosti?
Já jsem si odmalička psala deníky, všechno jsem měla potřebu zaznamenat. Takže jsem měla představu, že bychom v Letu let pokračovali: mám doma obrovské fascikly a v nich podrobně zapsané, co se v 70. a 80. letech kolem nás dělo. Ale to už jsme dopsat nestačili. A já teď, když tu Josef není, už sama nemůžu.

V nové knížce píšete i o titulech, které jste přečetla. Často saháte po knihách o vědě, třeba astrofyzice. Co vás na ní tolik přitahuje?
Mám dojem, že to je trošku otcovo dědictví. Nejdřív jsem jako malá četla knížky o zvířatech, o zeměkouli, o vesmíru. Nedávno mě dcery rozesmály vzpomínkou, jak jsem si s nimi, když jim bylo tak pět a šest let, hrála v pokoji na sluneční soustavu: Míša dělala Slunce a Bohunka kolem ní běhala jako Země. Jenže pak mě Josef zahltil poezií, překládali jsme a psali a všechno ostatní šlo stranou. V posledních letech se můj starý zájem o vědu probouzí.

Píšete nyní něco?
Už se zas chystám. Ale radši si to nechte pro sebe.

Spisovatelka a překladatelka Bohumila Grögerová.

Autoři:

Tipy z televizního programu

Recenze: Pojedeme k moři 70 %, Oko dravce 60 %, Plán útěku 60 %, Kryštůfek Robin 60 %, Trans 60 %, Brak 55 %

Klíčová slova: Policie Modrava, Linka, Comeback, Show Jana Krause

Nepřehlédněte: 28. 6. - 6. 7.

Nejčtenější

VIDEO: Divoké večírky uprostřed totality. První ukázka Pražských orgií

Film Pražské orgie podle slavné knihy Philipa Rotha

Čím méně svobody, tím větší orgie, vzkazuje film režisérky Ireny Pavláskové Pražské orgie, natočený podle slavné...

Češi jsou nejvtipnějším národem světa, tvrdí Palin z Monty Python

Michael Palin s rytířským řádem sv. Michala a sv. George (12. června 2019)

Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python považuje Čechy za nejvtipnější národ na světě. V...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Ed Sheeran na svém prvním pražském koncertě 12. 2. 2015 v pražské Tipsport Areně

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Hudební kalendář 2019: Největší koncerty českých a slovenských interpretů

Skupina Kabát na festivalu České Hrady CZ ve Švihově

Rok 2019 je jubilejní pro řadu českých a slovenských interpretů a nejčastější volbou pro velkolepou oslavu je O2 arena....

Další z rubriky

Zabíjení plodí jen nenávist a další zabíjení, psal autor Obchodu na korze

Scenárista Ladislav Grosman (vpravo s cenou Melpomené) a režiséři Ján Kadár a...

Nebýt Ladislava Grosmana, prvního Oscara pro Československo by nezískal snímek Obchod na korze. Právě on totiž napsal...

RECENZE: Jiná Alena Mornštajnová. Tichá, citlivá, skvělá

Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová (1963) je v české literatuře doma sice teprve sedmým rokem, ale zvládla už úspěch, na který jiní...

Být dobrým člověkem je naše rozhodnutí. Patrick Ness píše pro dospělé

Spisovatel Patrick Ness, autor knihy Volání netvora

Budou to dva roky, co spisovatel britsko-amerického původu Patrick Ness naposledy navštívil Česko, aby představil svou...

Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek
Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek

V Česku klesá počet porodů císařským řezem a také dětí s nízkou porodní váhou. Tyto informace zazněly na tiskové konferenci věnované perinatální péči v ČR. Příznivé zprávy souvisí s nižším počtem vícečetných těhotenství i dobré perinatální péči.

Najdete na iDNES.cz