Jde o titul, který objevuje: čtenář má před sebou sto jedenáct básní v podání šestadvaceti autorů, a to v bilingvním, česko-německém znění. Mnozí ze zastoupených dostali šanci vrátit se do českého kontextu, z nějž vzešli a který formoval jejich dílo, teprve s touto publikací. Jiní, jako Max Brod, Egon Erwin Kisch nebo Johannes Urzidil, jsou sice dobře známí a hojně překládaní – avšak jako prozaici a novináři, nikoli básníci.
Těžištěm antologie je meziválečné dvacetiletí, v knize však najdeme i texty z konce 19. století, respektive z doby po druhé světové válce. S tím souvisí jednak různý styl zastoupených autorů, jednak proměnlivost jejich témat: dekadentně-symbolická nota konce století přechází v poezii expresionistickou a postexpresionistickou; milostné náměty se střídají s melancholickými a sociálněkritickými
obrazy.
Světové války, zejména ta druhá, komunitu pražských německých spisovatelů rozehnaly: někteří padli na frontě nebo zemřeli v koncentračních táborech, jiní zmizeli v exilu. Čítanka Když se mnou nejsi ty… jim dává možnost pomyslného setkání po letech a připomíná někdejší národnostní a etnickou snášenlivost. A samozřejmě nabízí poezii, kterou stojí za to číst.
Hodnocení: 70 %
