I herečku Jiřinu Švorcovou zmiňuje kniha Po práci legraci III

I herečku Jiřinu Švorcovou zmiňuje kniha Po práci legraci III | foto: Česká televize

Švorcka neboli hokynářka. Retro kniha Po práci legraci vychází potřetí

  • 20
„Co je na československém socialismu nejsilnější? Husákovy brýle.“ Další výprava do hlubin lidové tvořivosti z dob socialismu dorazila na pulty tuzemských knihkupectví. Nese název Po práci legraci III a jejími autory jsou Jan Nejedlý a Jakub Šofar.

Hned v úvodu se autoři ohrazují proti případným kritikám, které by je mohly vinit z adorace historického vývoje po roce 1948. K napsání knihy je totiž motivovalo „vědomí, že minulost se nemá zapomínat, že mocným se člověk může nakrásně vysmát, že v humoru se skrývají utajené meandry historie“.

Obálka knihy Po práci legraci III

Jaké výrazy potřetí nashromáždili? Rozpětí je široké – kultura, urbanismus, škola, stravování, doprava i společenské praktiky. Výrazy jako anální alpinismus nebo amarouny však už nikoho nepřekvapí, pojďme se tedy zaměřit na ty méně zažité. Kdo byla Švorcka, tuší téměř každý, že si však někteří herečku a zakladatelku Leninského svazu mladých Jiřinu Švorcovou pojmenovali jako smrděnku nebo hokynářku, už tak známé není.

Pramálo společného má také tehdejší a dnešní deprimovaná společnost. Zatímco v současnosti výraz odkazuje k negativnímu stavu postihujícímu mysl, tehdy v nadsázce označoval majitele hodinek Prim, kteří se jich zbavovali.

Háček za háčkem

Jak vypadal pravidelný očistec překladatelů nakladatelství Odeon, ilustruje výraz deprdelizace. K té museli sáhnout pravidelně, když přišla řada na hovorové výrazy v povolených anglo-amerických titulech. Vulgarity totiž v oficiálně vydávaných publikacích nepřicházely v úvahu.

Pod heslem vyhoďte ho dveřmi, vrátí se oknem se však chybička stejně vloudila. Neudělali ji sice překladatelé, ale sazeči, kterým vypadl jeden jediný háček. Jak dopadly verše uctívaného S. K. Neumanna „Šerou hlubinou lesů...“ tak netřeba vysvětlovat.

Na rozdíl od předchozích dílů autorům tentokrát pomáhali s hesly čtenáři. Spolupráce se nabízela sama, humor jakožto hlavní obranná reakce funguje v Česku dodnes. Už teď by tak tvůrci mohli začít schraňovat nová úsloví nejen z dob předrevolučních, ale také porevolučních. Internet jejich existenci jen podpořil.

Ať už jde o vtipy na účet předsedy vlády Andreje Babiše nebo ODS devadesátých let. „Víte, co se stane, když hodíte do Orlické přehrady člena ODS? Nejdřív vyplavou špinavé peníze a potom čistý komunista,“ připomíná Nejedlý.