Paulo Coelho projevil přání upozornit v Česku na vývoj situace v Brazílii prostřednictvím svého českého nakladatele Argo. Souběžně Coelhovy vzpomínky v úterý vychází také ve francouzském deníku Le Monde, dříve je už nabídl The Washington Post. Celé si je čtenáři mohou v angličtině či portugalštině přečíst na autorově blogu.
V roce 1964 v Brazílii proběhl puč a moc převzal generál Humberto Castelo Branco. S okamžitou platností zahájil represe levicových politiků a zakázal politické strany. Uvězněny tehdy byly tisíce lidí, média podléhala cenzuře. Diktatura trvala až do roku 1985.
Coelhovo vyprávění se vrací do května roku 1974. Dnes populární spisovatel se tehdy živil psaním písňových textů. V inkriminovaný den do jeho bytu bezdůvodně vpadla skupina ozbrojenců, zadržela jej a odvedla na stanici. Po sérii otázek byl Coelho propuštěn. Veškeré hrůzy však teprve měly přijít.
Před budovou stanice čekal jeden z mužů, kteří jej zadrželi. Pozvání na kávu od něj Coelho nepřijal, místo toho poprosil o odvoz k rodičům. Na místo už se ovšem nedostal, protože vozidlu, ve kterém seděl, zanedlouho zatarasila cestu dvě další auta. Ta Coelha s pistolí u zátylku převezla na neznámé místo.
„Auto se mnou kroužilo asi půl hodiny. Říkal jsem si, že vybírají místo, kde mě popraví,“ popisuje. Když auto zastavilo, útočníci Coelha zbili. „Křičím, ale vím, že mě nikdo neuslyší. Teroristo, říkají mi. Zasloužíš si zemřít. Bojuješ proti naší zemi. Zemřeš pomalu, ale předtím budeš ještě hodně trpět,“ vypráví dál.
V následujících vzpomínkách pak mluví o připojování elektrod ke genitáliím, mučení prostřednictvím elektrického proudu, donucování k donášení na lidi, které nikdy neznal a podobně. Jediným způsobem jak bojovat proti brutalitě útočníků podle Coelha bylo začít si ubližovat sám - a proto tak učinil.
Na svobodu se spisovatel dostal po další sérii mučení, jehož délku neumí odhadnout. Jednoho dne se prostě ocitl na dětském hřišti v Riu, kde jej vysadili. Návrat do běžného života nebyl jednoduchý, mnozí přátelé i kolegové jej ze strachu zavrhli, vzpomíná.
Demokracie je jen na překážku, kázal syn brazilského prezidenta Bolsonara |
„O desítky let později byly archivy z dob diktatury otevřeny veřejnosti a můj životopisec se k nim dostal. Zeptal jsem se, proč mě tehdy zadrželi. Sdělil mi, že mě obvinil informátor. Následně se zeptal, jestli chci vědět, kdo to byl. Řekl jsem, že ne. Minulost už by to nezměnilo. Jsou to ale právě tyto roky, toto období, které chce prezident Jair Bolsonaro, poté co nazval v kongresu jednoho z nejohavnějších trýznitelů svým idolem, znovu nastolit v mé zemi,“ dodává.
Muž, kterého Bolsonaro nazval svým idolem, je (kromě Donalda Trumpa) plukovník Carlos Alberto Ustra. Ten stál v čele organizace potlačující levicovou opozici. Jeho jméno bylo 45krát spojeno se zmizeními nebo smrtí občanů a celkem 502krát s jejich mučením. Podle Bolsonara je však národním hrdinou, který zabránil tomu, aby země padla do rukou komunistů.
A právě proto je podle něj možné vojenskou vládu z let 1964 až 1985 zcela legitimizovat. Byla totiž nutná pro zachování národních institucí, tvrdí. Jair Bolsonaro nastoupil do prezidentské funkce letos v lednu. Získal 55,18 procenta hlasů, podpořilo jej tedy téměř 58 milionů Brazilců.
Paulo Coelho je podle Guinnessovy knihy rekordů nejpřekládanějším autorem na světě. Za svou kariéru prodal přes 325 milionů knih ve 150 zemích. Kromě Alchymisty patří mezi jeho nejznámější díla Veronika se rozhodla zemřít, Brida nebo Jedenáct minut. Posledních deset Coelho žije v Ženevě. Narodil se však v Rio de Janeiru.
