Díky tvorbě Oty Pavla víme, jak smutně krásné jsou oči srnce, jehož maso předalo sílu jeho dvěma bratrům a pomohlo jim přežít v koncentračním táboře. Jaký pocit je vytáhnout z řeky první rybu nebo jen před chvějící se hladinou sedět, pozorovat a v tichosti přemítat o životě. Díky němu víme, kdybychom to snad chtěli zapomenout, proč nebyl dobrý nápad uspořádat běh Prahou na oslavu očekávaného vítězství komunistů v roce 1946. A že když je člověk haur jako jeho otec, klidně koupí rybník s jediným kaprem, a když je navíc charismatický bonviván, prodá vysavač nebo ledničku značky Electrolux i tam, kam ještě nebyl zavedený elektrický proud. Jeho knih se v tuzemsku prodaly miliony. Nemají je jen osadníci chat kolem Berounky, kterou si tak zamiloval. Mají je ve svých knihovnách i lidé navýsost městští, kteří do přírody jen tu a tam zabloudí. A všichni bez výjimky mu rozumějí. Za totality se na ně stály fronty. Od té doby neztratily nic na svém kouzlu. V čem je tajemství tvorby Oty Pavla?
24. srpna 2020 16:22
