„Politika je všude, kamkoli se člověk podívá, nedá mu pokoj,“ říká tu jedna z epizodních postav. Právě tenhle povzdech román charakterizuje – příběh se odehrává jen pár týdnů před převratem, k němuž v Turecku došlo v roce 1980. V té době se v zemi střídaly levicové a pravicové vlády a lid sužovaly neustálé bojůvky příznivců Východu a Západu. Moc tehdy převzala armáda, která má dodnes velký vliv. Je to mimochodem teprve dva roky, co se někteří ze strůjců puče dostali před soud za zvěrstva, která zorganizovali či kterým přihlíželi. Pamuk psal knihu Tichý dům po tři roky, než byly v Turecku vypsány nové parlamentní volby.
Jeden z hlavních hrdinů, historik Faruk, se tu pokouší sepsat encyklopedii, která by vylíčila, co je Východ a co Západ – což se ukáže jako příliš smělý plán, byť Faruk vysloví velmi ambiciózní tezi o rozdílu v pojímání smrti v obou znesvářených stranách. Faruk je jedním ze tří sourozenců, kteří přijíždějí na návštěvu k babičce Fatmě do jejího tichého domu, odtud název knihy. Každý z nově příchozích i ze starších obyvatel domu tu pak předkládá své zúčtování.
Póly příběhu
Východ a Západ nejsou jedinými póly Pamukova světa. Proti sobě stojí chudí a bohatí, muži a ženy, věřící i zastánci přísné vědy a rozumu, liberálové a fundamentalisté, mladí a staří, láska a chtíč. A dějinná tragédie tvoří kulisu té osobní.
Pamuk střídá vypravěče, celkem je jich pět a v jejich líčení není zachována ani opakující se posloupnost, čtenář si však může pomoci obsahem, v němž jsou vypravěči identifikováni. Krátce poté, co byla kniha konečně přeložená do angličtiny – stalo se tak až před dvěma lety – charakterizovala ji kritika jako Pamukův pláč po toleranci. Tímhle románem odmítl autor heroizovat dějiny a nabídl alternativní historii postavenou na obyčejných lidských dramatech, která se však neodehrávají bez souvislosti s politickými rozhodnutími.
Přečtěte siDalší knížky tureckého autora Orhana Pamuka najdete na Knihy.iDNES.cz. |
Tichý dům v překladu Petra Kučery je sedmý román, který u nás Orhanu Pamukovi vyšel. Za jeho vrcholné dílo se považuje kniha Jmenuji se Červená, kterou vydalo Argo v roce 2007, tedy rok poté, co Pamuk získal Nobelovu cenu. Na březen pak nakladatelství chystá autorův hold Istanbulu, jenž je svého druhu jeho vlastním životopisem.
