Příběh zve čtenáře i postavy na zájezd do doby nejtužšího stalinismu. Hlavní hrdina si jej objedná, aby svou dceru “vyléčil z levičáctví”. Co stojí za tímto nápadem?
Původně vznikl jako scénář dramatické minisérie. Ta se ale v tuto chvíli netočí a kdo ví, kdy bude, tak jsem se příběh rozhodl nejprve vydat jako knihu.
Šlo o projekt pro ČT?
Ano, nejdříve to byl scénář třídílné minisérie pro Českou televizi a režiséra Jiřího Stracha. Společně jsme pracovali na jedné pohádce a jak jsme si povídali, napadlo nás tohle.
K „jedné pohádce“ se dostaneme. Jak začala vznikat Opona?
Když jsem si chtěl od pohádky trochu odpočinout. Námět Opony mě úplně pohltil. Bylo to na konci roku 2019. Myslel jsem si původně, že to vznikne hrozně rychle, a pak se zas vrhnu na pohádku, ale přišel covid, různé zádrhely a protože při přepisování scénáře jsem k tomu pomalu získával odpor, vleklo se to. Ta látka je těžká. Takže mi to nakonec trvalo déle, než jsem čekal.
Stojí za inspirací k příběhu vlastní zkušenost? Inklinace k levici někoho z vašich potomků?
Ne to ne, na začátku byla opravdu jedna Jirkova věta, ve které byl zárodek námětu, a já jej rozepsal do příběhu. Ten jsme pak různě větvili a košatili. Původně jsme uvažovali i nad celovečerákem, ale celý ten příběh je natolik komplexní, že by se tam vše nevešlo. Možná i ty tři díly jsou málo. Příběh se mi postupně začal rozrůstat pod rukama. To je právě na procesu psaní zajímavé. Například jedna postava, kterou jsem původně psal jako zápornou, je nakonec kladná, protože jsem si ji zamiloval a tak dále.
ČT má k minisérii stále práva?
Má, ale práva na knihu jsme s nakladatelem zpátky vykoupili, aby Opona mohla vyjít. Co se týče zfilmování, je teď míč na jejich straně… Celé by to ale bylo tak strašně drahé, že si tou realizací nejsem v tuto chvíli vůbec jist. Ale to nevadí, jsem rád, že je na světě aspoň román.
RECENZE: Mamon, vulgární kšefty, politika. Hod mrtvou labutí je rozkoš |
Jaké očekáváte reakce a recenze čtenářů, kteří jsou zastánci progresivní levice?
Ať si to přečtou. Jestli tak učiní, udělají mi radost. Jejich názory mě teď ale jinak naprosto nezajímají. Počkám si, až je časem sami změní.
Máte pochopení pro to, že v mládí člověk tíhne spíše k levicovějšímu smýšlení a hodnotám?
Ano, to je přirozený proces. Když je člověk mladý, tak je levičák, ale pak by se měl uklidnit.
Pracujete v příběhu se skutečnými událostmi nebo postavami z minulosti?
Postaveno je to tak, že existuje cestovní agentura, která bohatým lidem nabízí zvláštní zážitek: tři týdny v době tuhého komunismu padesátých let. Tam si vyberou svou roli. Nemohou být pouze pozorovateli. Musí být i účastníky děje. Mohou se stát třeba sadistickým estébákem nebo mladou nadšenou pionýrkou… A tak na vlastní kůži zažívají tu příšernou dobu, dalo by se říci „all inclusive.“ Pak se ale všechno začne zamotávat a čtenář zjistí, že nic není tak, jak se původně slibovalo a že jde vlastně o něco jiného. O peníze. Víc prozrazovat nechci.
Jak se vám v těchto kulisách hledal prostor pro humor?
Těžce. V anotaci je, že je “román kořeněn sarkastickým humorem, ale podle mě je ho tam jen špetka”. Je to opravdu spíše thriller, není to humoristický román, nedělám si tam moc legraci. Je to to nejvážnější, co jsem kdy napsal. Ale třeba scéna neúspěšného nakrývání jezevčíků je doufám vtipná. Něco podobného jsem zažil loni.
Sám jste si při psaní položil otázku, co byste byl ochoten obětovat pro vlastní přežití?
Ano, to jsem musel. Postavy tam jedou na takový drsnější adrenalinový zážitek, ale pak zjistí, že se ocitli v pasti a začnou vyplouvat na povrch jejich další vlastnosti. Už nevypadají jako takoví hrdinové, musí začít kolaborovat, aby přežili. Je to o tom, kam člověk dokáže své vnitřní kolaborantské hranice posunout. Něco jiného dokáže obětovat člověk, který je sám, něco jiného rodič dítěte.
Anděla Páně lidé milují, další díl nesmíme zkazit, říká autor roku |
A teď zpět na začátek. Co ta “jedna pohádka” jménem Anděl Páně 3, na které jste pracoval?
Ten je teď trochu zasněžený a u ledu.
To je zajímavé, v létě byl podle Jiřího Stracha v sudu a zrál.
Jsou to spíš otázky na něj. Já myslím, že máme pěkný námět, opravdu hezký, ale to ještě není scénář. Možná si to Jirka musí napsat sám. Nevím, jestli na to mám. On na to má „patent“ a je to opravdu spíše jeho projekt. Je ale otázka, jestli Anděl Páně 3 někdy vůbec vznikne. Já doufám, že ano, ale dnes nikdo moc neví, jestli se lidé vrátí do kin a Anděl Páně si kino určitě zaslouží. Tak uvidíme. To poslední, co bych chtěl, je zkazit Anděla Páně.
Pomáhá vám teď při tvorbě, že máte vlastní reklamní agenturu? Jste svobodnější?
Ano, to je nejlepší. Velká svoboda. Nemusím chodit do korporátu a tvářit se nadšeně jako svazák na stavbě mládeže. Můžeme poctivě budovat kapitalismus v naší malé firmičce a to se nám snad daří. Děláme legrační reklamy, co jsme vždy chtěli a nikdo nám do toho nekecá.
