Jsem hrdým štamgastem v hospodě U Černého vola na Hradčanech v Loretánské ulici. Je to krásná stará hospoda, jejíž neměnnost je její nejvyšší hodnotou. Jako jediná přežila v naší čtvrti zlatokopectví devadesátek, nudnou sterilitu nultých let i světácké hipsterství craft beer barů let pozdějších.
Stát se zde štamgastem mě stálo nemalé úsilí, ale protože si nejsem vlastně jistý, jestli mladší generace vůbec tuší, co to znamená, rád to vysvětlím. Když jsem byl mladý, bylo to tak: v nejlepších hospodách na nejlepších místech seděli starší dědci a pomalu usrkávali pivo ze svých soukromých osobních půllitrů. Smáli se věcem, kterým jsem nerozuměl, jedli podivné zapáchající emulze rozmíchané na talířku (znalci tuší, že mám na mysli pivní sýr) a nikdy nás, mladé perspektivní hosty, nepustili na místo.
