Murakamiho stránky rozeznívá jazz

  10:07aktualizováno  10:07
Jméno japonského prozaika Harukiho Murakamiho se pravidelně objevuje mezi kandidáty Nobelovy ceny za literaturu. Letos to zase nevyšlo...

Haruki Murakami | foto: David Port

Všechno se stane dnes v noci

Osmapadesátiletý Japonec byl podle tipů britské sázkařské kanceláře Ladbrokes mezi první trojkou horkých favoritů na Nobelovu cenu. Slávu však má i bez ní: vydobyl si ji především románem Norské dřevo. Ale uznání získal Murakami už mnohem dříve; vždyť anglický překlad Norského dřeva oficiálně vyšel až v roce 2000.

V této souvislosti je třeba zmínit se o hbitosti, s níž český nakladatel Murakamiho knihy předkládá českému čtenáři. Po loňském vydání Kafky na pobřeží má překlad nejnovějšího počinu, románu s poněkud zvláštním názvem Afterdark, oproti originálu zpoždění jen dva roky a na anglický překlad ztrácí pouhý půlrok.

Hned od prvních stránek rozsahem nevelkého románu je jasné, že půjde o jiný příběh, než na co jsme byli zvyklí z předchozích autorových knih, jež byly přeloženy do češtiny. Útěk z města do lůna přírody se tentokrát nekoná, celý děj se totiž odehrává v Tokiu.

Další vlak jede až ráno
Afterdark začíná čtyři minuty před půlnocí (nad každou kapitolkou vidíme na ciferníku přesný čas) a končí s východem slunce osm minut před sedmou hodinou ráno následujícího dne; čas je tu vymezený provozem veřejné dopravy, kdy "poslední vlaky už ujely a další jedou až ráno".

Tokio je v Murakamiho podání uzavřený mikrosvět potemnělých ulic a zářících neonů, plný existencí většinou beze jmen, které se z temnoty noří vždy jen na chviličku a pak v ní zase beze stopy mizí. I v Afterdark autor důmyslně splétá dvě spolu zdánlivě nesouvisející dějové linky, které se však později za záhadných, takřka nadpozemských okolností protnou.

V románu sledujeme dvojici mladých lidí, kteří tráví noc v jedné nepříliš bezpečné tokijské čtvrti. Dívka Mari si ráda čte a čtenář cítí, že podobně jako ostatní Murakamiho hrdinky skrývá nějaké tajemství. Společnost jí dělá mladík Takahaši, jenž hraje na trombon v jazzové kapele a s její sestrou Eri chodil do školy. Tihle dva společně vysedávají v restauraci rychlého občerstvení a po barech, poté se na jistou dobu dokonce ocitnou i v hodinovém hotelu, kde řeší případ brutálně zbité čínské prostitutky.

V druhém příběhu spí v setmělém pokoji, který osvětluje jen zrnící obrazovka, krásná Eri. V televizi najednou naskočí program, v němž se objeví muž v zaprášeném hnědém obleku, který dívku upřeně pozoruje. Na celé situaci je přitom nejpodivnější, že přístroj vůbec není připojen k proudu. Murakami s úžasným smyslem pro nejmenší detaily popisuje celý výjev, jenž se v průběhu noci neustále proměňuje. Hlavní roli v něm samozřejmě hraje obrazovka i tajemný muž na ní.

Sen, skutečnost a to mezi tím
Podobně jako v předchozích dílech je i v Afterdark zásadní atmosféra, již se povedlo autorovi vytvořit. Jednotlivé časové záznamy se rychle střídají jako na filmovém pásu. Scény z nočních kaváren připomínají filmy Jima Jarmusche, snové pasáže s hororovým nádechem pro změnu Davida Lynche, o němž v loňském rozhovoru Murakami prohlásil, že patří k jeho oblíbeným filmařům. Sdílí s ním i zálibu v určitém mezisvětí - prostředí, v němž se sen prolíná se skutečností a kde neexistující postavy mohou vystupovat jako skutečné.

Ráno se hrdinové probudí s pocitem, že všechno sice zdánlivě vypadá jako předtím, ale celkový význam zásadně změnilo několik nepatrných detailů. Přesně tak působí i Murakamiho kniha - na konci čtenář zjistí, že Eri se vlastně nic nestalo. Ono nevysvětlitelné napětí ze začátku noci je však - i když možná jen na jeden den - zažehnáno, takže se mu přece jen trochu uleví.

Postarší barman pouští jazz
A nebyl by to Murakami, kdyby nesmíchal dohromady západní i východní vlivy. Jak už sám název napovídá, opět tu zásadní roli hraje jazz. Five Spot After Dark je název skladby, v níž na trombon hraje Curtis Fuller. Když si ji pustíte, okamžitě se vpravíte do atmosféry nočního baru, v němž postarší barman pouští jazz nikoli z obligátních cédéček, ale pěkně postaru z gramofonových desek. Ostatně Murakami sám dlouhá léta jeden takový tokijský bar provozoval.

Na straně druhé však autor nezapomíná na reálie současného Japonska. Jen sebevraždy tentokrát vystřídal fenomén takzvaných hikikomori. Tento termín označuje jedince, kteří se nijak neúčastní veřejného života a všechen svůj čas tráví ve svém pokoji. Dny většinou prospí a žijí jen v noci: dívají se na televizi, dlouhé hodiny hrají počítačové hry, surfují po internetu, čtou si, obchodují s akciemi. V převážné většině přitom jde o mladé lidi, kteří nemusí pracovat, neboť jejich rodiny netrpí finanční nouzí.

Často se stává, že příbuzní vše tají před okolím, protože společnost obecně považuje hikikomori za duševně choré násilníky. To celý problém dále prohlubuje; přitom se odhaduje, že v Japonsku trpí jednou z forem sociální poruchy až tři procenta populace.

Murakamiho nejnovější román není tak zásadní dílo jako Norské dřevo nebo Kafka na pobřeží, nicméně celkovým vyzněním ani v nejmenším nezaostává. Jen se místo tragického milostného příběhu v nádherných kulisách japonské přírody pro tentokrát dočkáme záznamu jedné noci ve velkoměstě. Stránky opět rozechvívají tóny jazzových skladeb. V ulicích vládne tma a noční čas má svá tajemství. My, kteří chodíme pozdě spát, o tom víme své.

HARUKI MURAKAMI: Afterdark
Přeložil Tomáš Jurkovič. Euromedia Group - Odeon, Praha 2007, 160 stran, doporučená cena 249 Kč
Hodnocení MF DNES: 80 %

Autoři:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

Filmový Freddie Mercury je hit „zbytku světa“, rekordy neláme

Záběr z filmu Bohemian Rhapsody

V Česku i na Slovensku ovládl loni návštěvnost kin. Jak si Bohemian Rhapsody, životopis Freddieho Mercuryho ze skupiny...

VIDEO: Od Hitlera po Sheldona. Jak se Česko proslavilo nejen v seriálech

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku s českou a slovenskou vlajkou

Sheldon Cooper v seriálu Teorie velkého třesku opakovaně vytahuje reference k české historii. A zdaleka není sám. Stopy...

Další z rubriky

RECENZE: Přichází Žár. Román o tragédii spíše chladí

Sauna (ilustrační foto)

Lidská soutěživost a potřeba překonávat se nezná hranic. Důkazem toho bylo historicky poslední a tragické finále...

RECENZE: Ledecký je Čapkovi věrný. Jen jeho poetika je komiksu vzdálená

Jonáš Ledecký se svým obrazem

Ctít originál a sloužit mu? Takovou otázku si musel položit výtvarník Jonáš Ledecký a kolektiv autorů komiksu Kapsy. Na...

Až Babylon Berlín skončí, Rath bude žít dál. Vychází třetí díl Goldstein

Ze seriálu Babylon Berlín

Zatímco komisař Gereon Rath nyní každou sobotu brázdí vody druhého kanálu České televize v seriálu Babylon Berlín,...

Najdete na iDNES.cz