Novou knihu nejlépe popsal sám autor: „Novela zkoumá čtyři generace prvorozených synů z jednoho hnízda, které, každého jinak, poznamenaly nejen nemilosrdné takzvané velké dějiny, ale i jejich vlastní sny a zrady.“ V té větě je řečeno vše. Ve svém poetickém textu totiž Čepelka čtenáři představuje čtyři Josefy spojené nejen krví, ale i jménem, které se povinně dědí z generace na generaci.
Útlou knihu zdobí ilustrace Lenky Kozlíkové, které čtenáři pomáhají si ony čtyři Josefy představit. Tedy ne že by to bylo třeba. Čepelka hutným a úsporným slovem své hrdiny popisuje stejně ostře, jako jeden z nich tesá do pískovce tvář anděla na hřbitov.
Každý z nás je tolikrát za život sám proti sobě. Věci minulé se mají nechat spát a ne do nich šťourat, ať se to dělá klacíkem, nebo zahnojenými vidlemi.