Film s Terezou Ramba v hlavní roli je natočený podle životního příběhu Duffkové. „Je natolik autentický, že až teď při projekci jsem naplno prožívala velkou bolest z toho, jaké trápení jsem tehdy nejbližším způsobovala,“ přiznává. Za svůj deník před pěti lety získala cenu Magnesia Litera.
Abstinujete déle než šest let, ale k těm nešťastným třem a půl letům s alkoholem se dokola vracíte. Neštve vás to?
Sice se nořím do nepříjemných vod, ale vnímám, že problém se týká hodně lidí, včetně právě žen na rodičovské, a proto v tom kvůli osvětě pořád vidím smysl. Chci být určitou nadějí, že abstinovat se dá, v mém případě nejen rok, ale už šest let, a doufám, že do smrti. Chci být příkladem. Jak říká moje motto: „Ne každý, kdo bloudí, je ztracen.“
Myslím, že kdyby tatínek nemusel tak dlouho čekat na to, až se v léčebně uvolní místo, nemusel zemřít.
