Nejprve mě totálně vykoupal, popisuje Moravec setkání s vyjednavačem

Umí se ptát, ovládá slovo a úspěch jeho rozhovorových knih potvrzuje, že ví, jak na čtenáře. Martin Moravec, šéf Magazínu DNES má na kontě několik bestsellerů i ocenění Magnesia Litera. Oblíbené jsou jeho povídání s neurochirurgem Vladimírem Benešem, lékařem letecké záchranné služby Markem Dvořákem, kriminalistou Josefem Marešem a nejnověji elitním vyjednavačem Adamem Dolníkem. Nejen o tom promluvil v rozhovoru s Monikou Zavřelovou.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Promítlo se nějak do setkávání Martina s Adamem Dolníkem, že umí díky své práci velice dobře číst protějšek? „Nejvíce asi do té úvodní. To já ještě vůbec netušil, jaké jsou hlavní zbraně vyjednavače. Teď už bych věděl, že je to ticho. Na první schůzce mě v tomhle ale totálně vykoupal. Já se z toho začal skoro potit, protože, když sedíte proti mlčícímu člověku, tak často říkáte i věci, které říkat nechcete. Máte potřebu to ticho vyplňovat. Na konci schůzky jsem měl pocit, že kdyby mi řekl, že si z výdělku knihy vezme 90 procent a já 10, tak mu to odkývu,“ směje se.

Milion dolarů je absurdní, zavolejte za dva dny. Mezinárodní vyjednavač únosů vypráví

Postupem času se ale rozmluvil i Adam Dolník. „Když přestal mlčet, tak mi začal klást otázky, které mi nikdo před tím nepoložil. Třeba jako, co se bude dít s nahrávkami našich rozhovorů. Nedošlo mi hned, že je tu spousta lidí, kteří by o ně mohli mít zájem a technickou zdatností by se k nim mohli dostat,“ popisuje.

A co si podle Martina Moravce mohou čtenáři přenést ze znalostí Adama Dolníka do své denní výbavy? „Určitě jak postupovat v mezilidské komunikaci. Že je důležité nechat druhého mluvit, jen si ho třeba klidně vyslechnout a neříkat mu hned, jak mu rozumíte a chápete ho. Protože prostě nejste v jeho kůži a nechápete. Není nutné lidem hned cpát to svoje, protože pak už nám možná příště nic neřeknou,“ upozorňuje.

Spolehliví respondenti

Žádnou větší potíž Martin Moravec se svým respondentem nezažil. „Rád vytvářím atmosféru, že spolu jen tak sedíme u kafe a povídáme si. Jakoby tam žádný diktafon nebyl,“ popisuje. „A když někdy poslouchám kolegy, jak bojují s psaním knih nebo rozhovorů, kdy se jim třeba respondent na tři měsíce odmlčí a nemohou ho sehnat pro autorizaci, to se mi nikdy nestalo. Všichni byli stoprocentně spolehliví, pokud zrovna nemuseli na sál jako Vladimír Beneš nebo do Etiopie na únos jako Adam Dolník. Nejlepší v tomhle byl pilot David Hecl. Domluvili jsme se na schůzku ve 12 a on nepřišel ani v 11:59, ani ve 12:01, ale vždycky ve 12. Souvisí to s tou jeho profesí, protože jak říká: v letectví je o minutu dřív moc brzo a o minutu později moc pozdě,“ dodává.

Vyhráli čtvrt miliardy ve sportce, roky se schovávají. Radost nikdy nepřišla, říkají

Řeč v rozhovoru přišla i na úspěšný rozhovor Martina Moravce s párem, který ve sportce vyhrál čtvrt miliardy korun. Co následovalo po jeho uveřejnění? „Samozřejmě se jim ozvali další lidi z příbuzenstva a nebyly to vždy úplně hezké zprávy. Každý si asi hned řekne, když si takovou výhru představí, že se třeba přestěhuje a začne nový život jako ‚nový a bohatý člověk‘. Jenže i když tak učiníte a začnete si budovat nová přátelství, stavíte je od první vteřiny do jisté míry na lži. To není jednoduché. Ne každý prostě takovou zprávu ustojí a bude vám ty peníze přát. A naopak třeba bohatí lidé, kteří by vám závidět nemuseli, vás mezi sebe zase nepustí, protože jste si ty peníze nevydřeli jako oni. Váže se k té výhře prostě hodně izolace,“ popisuje.

Dál se v rozhovoru dozvíte, jak se na Martinu Moravci podepsalo vyrůstání v rodině učitelky nebo proč je hodně špatný obchodník. Popsal také, jak se učil vydávat knihy sám a jestli by se rád vrátil i k rozhovorům před kamerou, které dělal dřív. V závěru pak prozradil, jak se připravovalo letošní vánoční číslo magazínu a v čem bylo komplikovanější než předešlá.