Proslulost mu zajistilo dílo Pi a jeho život - označované za "román, který vás přinutí věřit v boha". Jako syn diplomatů však Martel měl už půlku světa zcestovanou: dětství prožil v Costa Rice, Francii, Mexiku, Aljašce a Kanadě, dospíval v Íránu, Turecku či Indii. Vystudoval filosofii, v sedmadvaceti se dal na spisovatelskou dráhu. Víc než deset let žil průměrným životem zchudlého spisovatele, autora nepříliš úspěšné sbírky povídek a jednoho autobiografického románu. A pak oslnil svým podivuhodným dobrodružstvím indického chlapce Pi.
Pi je přezdívka Piscine Molitora Patela, syna majitele městské zoo. Jeho rodina zatouží po Kanadě, do které se plaví na nákladní lodi, a na palubu vezme i některé své zvířecí svěřence. Za strašlivé bouře se loď potopí a na záchranném člunu se spolu s orangutanem, hyenou, bengálským tygrem a zraněnou zebrou octne i Pi. Kdo však přežije? Yann Martel ještě na žádné diskusi neprozradil konec románu. Většina českého čtenářstva, tedy pokud nesáhne po originálu, si bude muset počkat na český překlad. O něj se prý mezi pěti českými nakladateli strhl boj a jakási nevypsaná dražba - čeká se, kdo dá víc.
Inspirací k dílu byla Indie. Martel při práci na románu navštívil indická zoo, trávil čas v chrámech a mešitách. Když se vrátil do Kanady, rok a půl čítal texty o náboženství, biologii, zvířecím chování a trosečnících. Své dílo zaplnil řadou symbolů, některé z nich v Praze vysvětloval.
Třeba chlapcovo jméno Piscine - což znamená bazén. Člověk, který má ve svém jménu slovo bazén, se paradoxně stane trosečníkem na širém moři. Metaforou je také hrdinova přezdívka Pi - odkazuje na iracionální číslo pí 3,14... A to zase na iracionalitu náboženství. "Na náboženství jsem se původně díval zvnějšku, jako antropolog studující africký kmen. Ale lidskou vlastností je, že čím se zabýváte, to vás chtě nechtě pohltí," dodává Martel. Možná ho k víře dovedla i práce dobrovolníka v nemocnici zaměřené na pomoc nevyléčitelně nemocným.
"Život s vírou není o nic delší, šťastnější ani lehčí než život lidí bez víry, ale naučí vás žít se zlem. Tím se náboženství liší od dalších ideologií, jakými je ekologie stejně jako demokracie: všechny se snaží zlo vymýtit, ale nedávají nástroj k tomu, jak s ním vyžít." Podle Martela opravdová víra funguje jako dobrý román - neklade si nárok na pravdivost, ale vyžaduje důvěru. Stejnou, jakou potřebuje čtenář k tomu, aby se nechal unášet příběhem trosečníka, který strávil 227 dní s tygrem.
Na Martelovo dílo padl snad jediný stín. To když brazilský autor Moaycar Scliar upozornil na nápadnou podobnost mezi Martelovým románem a svým dílem Max a šelmy. V této knize židovský chlapec, také syn majitelů zoo, skončí na loďce s černým panterem. Martel přiznává, při čtení recenze Scliarovy knihy ho zaujal motiv chlapce se šelmou na lodi. Konkrétní autorské zpracování však považuje za to nejpodstatnější.
 Kanadský spisovatel Yann Martel pózuje se svou knihou Life of Pi poté, co za ni získal nejprestižnější britské literární ocenění Man Booker Prize. |
 Kanadský spisovatel Yann Martel pózuje se svou knihou Life of Pi poté, co za ni získal nejprestižnější britské literární ocenění Man Booker Prize. |
 Kanadský spisovatel a letošní držitel nejprestižnějšího britského literárního ocenění Man Booker Prize pózuje se svou knihou Life of Pi. |
 Obálka knihy Life Of Pi kanadského spisovatele Yanna Martela, který je letošním držitelem britského prestižního ocenění Man Booker Prize. |
