Linda Lovelace ve snímku Hluboké hrdlo (Deep Throat) | foto: Profimedia.cz

Linda Lovelace popisuje hrůzy zpoza Hlubokého hrdla

  • 15
První legálně distribuovaný pornofilm Hluboké hrdlo z roku 1972 vešel do dějin kinematografie. A s ním i jeho hlavní představitelka, působící pod pseudonymem Linda Lovelace. Na českém trhu se nyní objevila její autobiografie Otrokyně Hlubokého hrdla.
Otrokyně Hlubokého hrdla

Původní název knihy zní Ordeal (Utrpení) a v originále poprvé vyšla už v roce 1980. Poslední víc než dvacetiletí života protagonistky, jež zemřela v roce 2002 na následky autonehody, tak bohužel nepopisuje. Je to škoda, neboť právě v tomto období prošla Linda Lovelace několika zásadními životními změnami a dalšími mezními zkušenostmi.

V jedenadvaceti letech se Linda Boremanová náhodně seznámila s mužem jménem Chuck Traynor, který se jí stal osudným. Idylické začátky milostného románku se brzy zvrhly, Traynor začal Lindu nutit k jí nepříjemným sexuálním praktikám a k prostituci. Uplatňoval vůči ní své násilné sklony. Přesto dvojice uzavřela manželství.

V roce 1972 zprostředkoval Traynor přes producenta Gerarda Damiana angažmá své ženy, teď už Lindy Lovelace, do hlavní role ve filmu Hluboké hrdlo (Deep Throat). Jednalo se o první legálně distribuovaný pornografický film v historii a tomu také odpovídaly jeho tržby, které se odhadují na víc než 600 milionů dolarů. Většinu peněz, které měla Lovelace získat, však zkasíroval její manžel.

Linda Lovelace a Chuck Traynor

Linda Lovelace a Chuck Traynor

Z protagonistky se nicméně stala celebrita. Do zákulisí jejího života s Traynorem ale viděl málokdo a manželův teror začal být pro ni nesnesitelný. Linda Lovelace Chucku Traynorovi utekla a s pornobranží se rozloučila. Její vzpomínky vrcholí v této knize v okamžiku, kdy natáčí film, režisér po ní žádá sexuální scénu a ona odchází "z placu".

Linda Lovelace byla v 80. letech aktivistkou proti pornu

Jakousi "kodou" pak je kapitolka o Lindině novém vztahu s mužem, jehož nejmenuje a který byl v době vzniku knihy jejím manželem. Zdánlivou idylkou kniha bohužel končí. Nedozvíme se tedy z autorčina pera už nic o tom, že i v tomto případě měla smůlu a její manžel se ukázal závislým na alkoholu a měl násilnické sklony. Ani o tom, že se v 80. letech Linda Lovelace obrátila k feminismu a patřila mezi přední bojovnice proti pornografii.

Speciální vydání časopisu Leg Show s fotografiemi Lindy Lovelace (leden 2001)

Se svými přednáškami jezdila po amerických univerzitách a vyprávěla o praktikách z pozadí pornoprůmyslu, které poznala na vlastní kůži. To jí nicméně nezabránilo v lednu 2001 přispět sérií odvážných fotografií do pánského časopisu Leg Show. Všechny tyto informace, včetně té o předčasné smrti, se dozvídáme ve zhuštěné formě v nepodepsané předmluvě, z níž není jasné, zda je přeložena z některého zahraničního vydání či dílem české redakce.

Autobiografie Lindy Lovelace, kterou napsala společně s novinářem Mikem McGradym, samozřejmě není žádné literární veledílo. Na mnoha místech protagonistka působí jako velmi prostá a naivní dáma, se kterou patrně bylo snadné jakkoli manipulovat. Ale právě tato manipulace je hlavním tématem knihy a autorský styl tak vlastně ještě zdůrazňuje její vyznění.