Láska má různé podoby. I ta lesbická

Řekne-li se v České republice skotská literatura, snad každému se nejprve vybaví Irvine Welsh a jeho kultovní Trainspotting. A není divu, neboť představa monolitické maskulinní společnosti poznamenané sérií porážek zaujímá ve skotském písemnictví dominantní místo.

Od barda Roberta Burnse, zakladatele tradice zlidovělé umělé poezie, přes historické romány Waltera Scotta až po takzvanou skotskou renesanci 20. až 40. let dvacátého století, jejíž autoři se snažili hledat národní svébytnost alespoň v kultuře.

Na druhé straně existuje řada spisovatelů, kteří ve Skotsku sice strávili své formativní roky, ale problém národní identity v jejich dílech zcela ustupuje do pozadí – za všechny jmenujme například Muriel Sparkovou.

Ještě o notný kus dál ony kdysi tak pečlivě vytyčené hranice posunuje Ali Smithová, narozená roku 1962 ve skotském Iverness. Výbor z povídkové tvorby prozaičky poměrně mladé a již četnými cenami ověnčené k nám premiérově v průzračně plynoucím překladu Viktora Janiše uvedlo nakladatelství Argo.

Mnohé signalizuje už příznačný název Jiné povídky a jiné povídky, který přímo vypichuje jinakost. Je nicméně třeba dodat, že pokud se sexuální orientace lesbických protagonistek Ali Smithové týče, rozhodně nejde o jinakost tragickou, rozporuplnou či snad dokonce apologetickou – láska mezi lidmi stejného pohlaví je tu naopak vnímána jako věc naprosto přirozená.

Některé autorčiny postavy se vracejí do Skotska nebo o něm přemýšlejí (Nemyslitelné, Knižní klub), přičemž v kontrastu stojí buď ponurý Londýn, nebo idylická jihovýchodní Anglie se svými domky a zahradami, kde Smithová žije (například Malé smrti či Jak to všechno začalo).

Lesbické – či snad raději řekněme mezilidské – vztahy spisovatelka zachycuje od zasvěcení do světa sexu v Amsterdamu (Láska je láska) přes vzpomínku na první lásku (Svět s láskou) a rychlé vzplanutí v Řecku (Boží dar) až po trvalé partnerství (Prázdný lístek, Květen) a jeho možný rozpad (viz až symbolicky umístěná poslední próza výboru).

Většina hrdinek je doslova posedlá knihami – když se děj neodehrává přímo v antikvariátu (Univerzální příběh) nebo v knihkupectví (Barbar), knihami je zavalena celá domácnost (Podvratná). Venku se pak důraz klade na nádheru přírody, což je viditelné téměř ve všech povídkách, ale ony zdánlivé maličkosti, jako třeba strom, mohou stát i v centru pozornosti (Květen).

Všemi na první pohled nesourodými povídkami prostupuje společná nit. Jejich hrdinky totiž zpravidla učiní něco nevyzpytatelného, tajemného až šíleného, v důsledku čehož se na okamžik triviální prolne se zázrakem a na každodenní realitu je zničehonic pohlédnuto jiným, novým způsobem. A stane-li se tak typicky mezi knihami či pod stromem nebo výjimečně v biografu (Do kina) či v galerii (Ohlédnutí za kulturní sezonou), vůbec na tom nezáleží.

Jiné povídky a jiné povídky Ladislav Nagy v doslovu výstižně charakterizuje jako apoteózu plurality. Recenzentce zbývá dodat jediné – jejich krása spočívá v tom, že je to apoteóza nenápadná, jelikož suverénně samozřejmá. Jiná, než bychom čekali. Až magicky jiná.

ALI SMITHOVÁ - Jiné povídky a jiné povídky
Vybral a přeložil Viktor Janiš, doslov napsal Ladislav Nagy. Argo, Praha 2005, 148 stran, doporučená cena 179 korun.