Předcházející knižní tipy najdete ZDE
TIP TÝDNE - Beletrie
JOHN MAXWELL COETZEE: Deník špatného roku (Metafora)
V Austrálii žijící jihoafrický držitel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2003 svůj nový román pojal sice experimentálně, nikoli však pro běžného čtenáře nepřijatelně a už vůbec ne nudně. Na každé stránce nechává "téct" vlastně tři samostatné texty. Tím prvním a hlavním jsou tematické úvahy, esejistické či fejetonové útvary na různá aktuální politická, umělecká či filozofická témata, které autorovo alter ego diktuje své sekretářce. Její vyprávění (nejen) o vztahu se spisovatelem představuje druhou linii, třetí pak komentáře samotného autora, které podporují a někdy i relativizují názory v hlavní části, nazvané Tvrdé názory. Kromě často kontroverzních "tvrdých názorů" vypovídá Deník špatného roku mnohé o vztazích mezi lidmi i generacemi, o radikálních rozdílech v pohledu na životní priority - a samozřejmě i o nepostradatelné lásce a osamění.
TIP TÝDNE - Napětí
CHRISTOPHER FOWLER: Schodiště do temnot (BB/art)
Už počtvrté britský spisovatel přivádí na scénu Jednotku pro vyšetřování neobvyklých zločinů. Ta tentokrát řeší vraždu kontroverzní výtvarnice, jejíž mrtvé tělo je vystaveno jako součást její vlastní pobuřující instalace. Jediným možným svědkem je dvanáctiletý chlapec, který údajně viděl maskovaného lupiče na černém koni. Sehraná dvojice detektivů Bryant a May jdou po stopě a dostávají se do dalších pater rozsáhlého případu, ve kterém nechybějí nevraživé celebrity, sexuální perverze, duševní choroby, pouliční gangy, templáři...to vše s patřičnou dávkou černého humoru, jak je u autora zvykem.
TIP TÝDNE - Pro děti
HIROJUKI ICUKI: Rennjo (Baobab)
Japonský příběh o chlapci Hoteimaruovi, z něhož se stane mladý mnich Hotei a posléze věhlasný kazatel Rennjo, vypráví o ctnostech, které platí napříč kulturami, věky i věroukami: o věrnosti, víře, statečnosti či pokoře. Ale i o způsobu života v buddhistickém klášteře a o dětském přátelství. "Pro mě ale Rennjo zůstává především příběhem o mamince," říká básník Petr Borkovec. Knihu, kterou ocení starší děti i dospělí, originálně ilustrovala Kateřina Šachová, z jejíž ruky pocházejí i psané vysvětlivky na okrajích stránek.
TIP TÝDNE - Klasika
VÍTĚZSLAV NEZVAL: Můj tučňák - Divné básně (Dokořán)
Pro mnohé čtenáře poezie je Vítězslav Nezval umělecky největším českým básníkem 20. století. Na jeho dílo lze nahlížet z nejrůznějších úhlů. Jeden, čistě osobní, nabízí editor této "kapesní knížky" z edice Mocca, přední český intelektuál Václav Cílek. Vybírá především Nezvalovy hravé básně s důrazem na poetistické období 20. let, v nichž dominuje průzračná, avšak velmi osobitá poetika, a pravidelné veršové formy, které, mimochodem, přímo volají po zhudebnění. Je až s podivem, že se těchto textů zatím žádný český muzikant ve větší míře nechytil. Co třeba hned "titulní": Můj tučňák se mnou spává v posteli/Nestojí o zelí je veselý/Jí hodně masa potom taky pije/Můj tučňák z Patagonie?
TIP TÝDNE - Pro poučení
ADÉLA GJURIČOVÁ, MICHAL KOPEČEK (ed.): Kapitoly z dějin české demokracie po roce 1989 (Paseka)
Historická reflexe polistopadových dějin možná ještě není tak důkladná, jak bychom očekávali, prázdná místa se však pomalu, ale jistě zaplňují. Přispívá k tomu i tento sborník prací několika domácích i zahraničních historiků. Kniha je rozdělena na tři oddíly: politický (např. formování studentského hnutí v roce 1990 či vznik ODS), kulturní (porevoluční období v literatuře či filmu, fenomén "ostalgie" atd.) a zasazení českého vývoje do evropského kontextu. Některá témata by zasloužila více prostoru i hlubšího zpracování, jehož se ostatně určitě jednou dočkáme (ve výjimečných případech už jsou taková díla k dispozici), coby jaksi všeobecný náhled na posledních osmnáct let tyto "kapitoly" rozhodně zaujmou.
DÁLE VYŠLO:
PAVEL HIML: Zrození vagabunda (Argo)
Práce českého historika se zabývá problémem neusazených lidí v Čechách s historickým těžištěm v 18. století. Za základ knihy sloužily především archivní dokumenty výslechů zachycených osob (ze značné části kočujících Cikánů), jež přinášejí i zajímavé názory jich samých na vlastní postavení.
DEEPAK CHOPRA: Buddha (Knižní klub)
Poněkud idealistický popis života prince Siddhárthy-mnicha Gautamy-Buddhy v jedné osobě, ovlivněný autorovým mysticismem, který se příliš neohlíží na historická fakta. To ostatně konstatuje i redakční poznámka k českému vydání (jejímž autorem je nepochybně překladatel knihy, nejvýznamnější český indolog Dušan Zbavitel).
PETER MARSHALL: Magický kruh Rudolfa II. (BB/art)
Populárně pojatá historie slavného dvora Rudolfa II., na němž se sešla intelektuální elita své doby spolu s nejrůznějšími podvodníky, tyjícími z císařovy důvěřivosti a touhy po vědeckých objevech a uměleckých dílech, která nemají na světě obdoby.
VLADIMÍR JIRÁNEK, JAROSLAV PACOVSKÝ, JIŘÍ ŠEBÁNEK: Bob a Bobek, králíci z klobouku (Albatros)
Jeden z nejoblíbenějších večerníčků samozřejmě nemůže nefungovat také v knižní verzi, jakkoli králíkům chybí "dabing" Josefa Dvořáka. Pozitivem knihy je fakt, že se jedná o příběhy klasického typu, bez poněkud nastavovaných kaší pozdějších řad.
KATE CHOPIN: Probuzení (Knižní klub)
Klíčový román americké autorky druhé poloviny 19. století, jež byla zapomenuta a znovuobjevena až v sedmé dekádě minulého věku, vypráví příběh ženy, žijící v konvenčním manželství, které je narušeno jejím náhlým citovým vzplanutím a přehodnocením dosavadních životních hodnot. Ve své době Probuzení vzbudilo značně kontroverzní reakce.
LION FEUCHTWANGER: Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá (Ikar)
Nové české vydání prvního velkého Feuchtwangerova historického románu zavádí čtenáře do středověkého Tyrolska, Korutan, Bavorska a Braniborska - intriky "poznamenané" vévodkyně, manželky bratra Karla IV. Jana Jindřicha Lucemburského, se ale dotkly i našich zemí.
