Thomas McConnell: Dřevěný král (90 %)
Obálky anglické a české verze románu Dřevěný král amerického spisovatele Thomase McConnella
Devadesáti procenty letos naši redaktoři ocenili hned několik knih, přinášíme vám tedy pět z nich. Tou první je román Dřevěný král. „Představa, že Američan napíše o tom, co se dělo za nacistické okupace v Brně, vypadá absurdně. Nicméně Thomas McConnell, v letech 2005–2006 hostující profesor na Masarykově univerzitě, vydal pozoruhodný román,“ začíná pochvalná recenze.
„Ještě víc než věrohodným vystižením života v okupační kleci fascinuje Dřevěný král stylem. Popisů je minimum, většina děje se odvíjí prostřednictvím dialogů, tu citlivě nahlížejících do duše, tu v souladu s událostmi dramatických a leckdy až bryskně vtipných,“ chválí dále naše recenzentka Alena Slezáková knihu, která vyšla v nakladatelství Moba a lituje pouze toho, že se titul nedočkal lepší redakční péče.
Čong Judžong: Vzorný syn (90 %)
Děj románu se odehrává v současném Soulu.
Drsný ponor do duše dravce zní titulek další vysoce hodnocené knihy, kterou recenzovala Alena Slezáková. „Románem Vzorný syn dokazuje jihokorejská autorka Čong Judžong, že patent na hodně drsné psychothrillery nemají jen Skandinávci nebo Anglosasové. Rozvíjí svou studii násilí, manipulace a zmatené mysli, jako kdyby tkala pevnou síť, pod níž čtenáře dokonale uvězní,“ píše ve svém textu z května tohoto roku.
„Svou strhující a mrazivou knihou, kterou v překladu Petry Ben-Ari vydalo nakladatelství Dobrovský, stvořila Čong Judžong zdrcující portrét člověka s chorým mozkem a bez citů, pro „normální“ lidi nepochopitelného. A učinila tak mistrovsky,“ láká na knihu dále.
Volker Kutscher: Spis Vaterland (90 %)
Obal českého vydání Spisu Vaterland
Nakladatelství Moba stojí i za další vysoce hodnocenou novinkou, kterou je román německého spisovatele. „Člověku až přijde líto, že Spis Vaterland, nový příběh berlínského policejního komisaře Gereona Ratha z pera Volkera Kutschera, má více než šest set stránek, takže se nedá přečíst na jeden zátah, protože je vskutku podmanivý,“ začíná recenzi Alena Slezáková.
„Čtvrté Rathovo dobrodružství, které opět vydalo nakladatelství Moba, splňuje veškerá očekávání vyvolané předchozími Kutscherovými romány. Strhující děj Spisu Vaterland, pohybujícího se na pomezí klasické detektivky a politického thrilleru, je prošpikován trpkým líčením násilné a vypjatě antisemitské atmosféry zanikající Výmarské republiky,“ láká naše recenzentka dále.
Muriel Sparková: Nejlepší léta slečny Jean Brodieové (90 %)
Záběr z filmu Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, který v roce 1969 vznikl dle knihy Muriel Sparkové
Nakladatelství Prostor pak sklidilo úspěch s českým vydáním knihy Muriel Sparkové. Aby ne, když originál zařadil časopis Time do stovky nejlepších anglicky psaných románů od roku 1923. „Příběh nekonvenční učitelky a šesti studentek dívčí školy, které si vybere za své oblíbenkyně a z nichž hodlá vychovat ‚creme de la creme‘, tedy elitu, je poměrně stroze psaný, přitom psychologicky propracovaný a dost zvláštní,“ uvažuje naše recenzentka.
„Muriel Sparková ve své perfektní studii o ženě sice vysoce inteligentní a vzdělané, ale natolik přesvědčené o své pravdě a neomylnosti, že může být docela nebezpečná, přeskakuje v čase, důmyslně splétá dějové linky a prokládá je humorem i sarkasmem,“ láká na knihu, podle které vznikl oscarový film s Maggie Smithovou.
Kate Quinnová: Alicina síť (90 %)
Obal českého vydání knihy Alicina síť
„Román americké autorky Kate Quinnové Alicina síť, dokonale prokomponovaný a s neuvěřitelným spádem, nelze nazvat jinak než fascinující,“ chválí naše recenzentka další letošní novinku. Příběh Kate Quinnové se odehrává za obou světových válek. Slezáková chválí líčení skutečných událostí na pozadí smyšleného příběhu dvou žen.
„Ale najde se (toho) mnohem víc, především nezdůrazňovaný, ale všudypřítomný akcent na sílu i odvahu žen a jejich schopnost nalézt účinné triky, jak oklamat okupanty. Nebo rovněž nezdůrazňované, ale výrazné odsouzení dobových konvencí, jež velely považovat neprovdané těhotné ženy za coury,“ popisuje v recenzi na knihu, kterou vydala brněnská Moba.
Petr Bým: Vražda na svatbě (60 %)
Obal detektivky Vražda na svatbě
Na opačném konci žebříčku už u hodnocení najdeme různá čísla a že tento rok nebyl ohledně literárních novinek tak špatný, potvrzuje i fakt, že tu ve spodní pětce máme hned několik děl s lehce nadprůměrným číslem. Jedním z nich je i román Vražda na svatbě od Petra Býma.
„Petr Bým vykombinoval příběh, který – spíše než aby vedl čtenáře po stopách – nahlíží podrobně do policejních postupů. A jako bonus autor přidává nejen další oběti, zabité stejným způsobem, ale i poučení o kouzlu luxusních hodinek. Záhada, před kterou Brandl se svými kolegy stojí, má kořeny jak v současnosti, tak v dávné minulosti,“ shrnuje Slezáková. Rafinovanou historku vydalo nakladatelství Moba.
David Grann: Krvavé prachy (60 %)
Dle Grannova románu vznikne film, kde si jednu z rolí zahraje i Robert De Niro.
„Skvělý příběh, leč děsně napsaný,“ shrnuje redaktor Milan Vodička knihu Krvavé prachy a autorovi Davidu Grannovi nepřímo vzkazuje: „Škoda, že někdo z lidí, jimž autor po americku děkuje na čtyřech stranách, neměl odvahu jako Hooverovi kovbojové-agenti a neřekl mu: Chlapče, tak neskutečně monotónní styl si takové drama nezaslouží.“
Sepsat podivnou historii amerického indiánského kmene Osedžů, díky které v podstatě vznikla dnešní FBI, však jinak kvituje. „Je záhadou, že si toho příběhu nevšiml Quentin Tarantino a nenatočil podle něj svůj nejlepší film. Začínal by jako aktivistický western, přešel by v indiánského Velkého Gatsbyho a pak už by se jen hromadně loupilo a vraždilo,“ popisuje náš autor s nadsázkou.
Středobodem Incadornova příběhu je sauna.
Těsně nad průměrem se drží i novinka, kterou letos vydalo nakladatelství Paseka. „Lidská soutěživost a potřeba překonávat se nezná hranic. Důkazem toho bylo historicky poslední a tragické finále Světového šampionátu v saunování v roce 2010,“ zahajuje svou recenzi naše redaktorka Monika Zavřelová.
Autor se však nešťastným příběhem pouze inspiroval. „Padesátiletý Joseph Incadorna však těží spíše z pomalu eskalujícího dramatu odehrávajícího se v myslích obou hrdinů než ze samotného tragického finále,“ přibližuje redaktorka. „Autorovou prvotní ambicí by mělo být odvyprávět solidní a uvěřitelný příběh, který myšlenku nese, aniž by to čtenáři úpěnlivě připomínal. V případě Žáru tomu tak není. Přítomna je alespoň přesně dávkovaná ironie a střídmý, přesto všeříkající jazyk v překladu Šárky Belisové, který může ve čtenáři vzbudit dojem, že se autor inspiroval u Chucka Palahniuka,“ pokračuje.
Patricie Fuxová: Pátá bohyně (50 %)
Patricie Fuxová
„Abych byla in, žiju na plnej plyn – knihu autorky tohoto rýmu bere čtenář do ruky s oprávněnou obezřetností,“ zahajuje hodnocení Páté bohyně Monika Zavřelová. „Literární prvotina Patricie Fuxové Pátá bohyně naštěstí převyšuje kvalitu textů, které napsala pro Ilonu Csákovou nebo Ewu Farnou. Laťka je však proklatě nízko,“ pokračuje.
„Snad kdyby Fuxová upustila od zbytečné snahy odít své vyprávění do moderního hávu a plně se ponořila do mytického světa, kterému zjevně rozumí, dopadl by její debut lépe. Příliš mladých talentů, které by chtěly ovládnout poetiku lesních světů a proniknout do moudrosti našich předků, tu totiž není a je to škoda,“ píše se v recenzi dále.
Ilja Kučera ml.: Přehodit řeku (45 %)
Ilustrační foto
Úplně nejnižšího, i když nikterak tragického hodnocení se letos dostalo knize novináře a spisovatele Ilji Kučery mladšího. Jeho román Přehodit řeku připomíná německého radiotechnika Rudolfa Formise, který z Československa vysílal protinacistické relace do své vlasti.
„Na začátku stál dobrý úmysl. Seznámit veřejnost s osudem muže, který v roce 1934 přišel do Československa, aby kousek od Prahy zahájil protinacistické vysílání Černé fronty. Bohatá a dramatická historická linka, která končí vraždou Rudolfa Formise, však spisovateli a novináři Iljovi Kučerovi ml. nestačila,“ popisuje v recenzi Monika Zavřelová.
„Do knihy musel vměstnat ještě paralelní příběh novináře Jakuba Halmicha, který v roce 2014 připravuje o Formisovi román, přičemž se zamiluje do mladší dívky. Ohraněji už by to nešlo. Z díla, které se mohlo stát solidním dobovým thrillerem, tak nakonec vznikl žánrově rozmělněný tvar, který neví, co chce říct,“ přibližuje redaktorka dále.
