Doporučujeme

ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Knihobot

Počty svazků v knihovnách se tenčí, zájem o četbu však neupadá. Jak čtou Češi?

  • 3
Do měsíce přečte dva až tři tituly, nejčastěji sahá po beletrii a novinky kupuje online. Tak vypadá podle průzkumu internetového antikvariátu Knihobot průměrný český čtenář. Vyplývá z něj, že alespoň hodinu denně čtení věnuje 24 procent Čechů. Mezi vlastníky největších knihoven patří senioři.

„Zájem o četbu u Čechů neklesá. Mladí sice v četbě oproti seniorům trochu zaostávají, na rozdíl od starší generace ale častěji nakupují knihy z druhé ruky a přemýšlí nad tím, co mají ve své knihovně – knihy méně hromadí,“ přibližuje výsledky výzkumu Tereza Kohutová, marketingová ředitelka internetového antikvariátu Knihobot.

Až 58 procent českých čtenářů si knihovny buduje samo, přitom 30 procent si tituly, které do ní zařadí, vybírá pečlivě.

O knihy z druhé ruky je zájem. Nakupujících stále přibývá

Polovina Čechů řadí svazky podle tematických celků, 18 procent podle autorů, méně časté jsou pak řazení podle edic, abecedy nebo barev. Vůbec žádný systém nemá 23 procent čtenářů.

Přehled o obsahu vlastní knihovny mají tři čtvrtiny čtenářů. Evidenci si v letošním roce vede 16 procent Čechů, tedy o čtyři procenta více než v minulém roce.

Počty svazků v knihovnách se tenčí

S věkem také knížek v našich knihovnách přibývá. Mezi lidmi nad 60 let má více než tisícisvazkovou knihovnu necelá čtvrtina (24 procent). Mezi dospělými mezi 36. a 60. rokem života je to 14 procent a u mladých dospělých od osmnácti do pětatřiceti let jsou to pouhá 3 procenta, nejsilněji (34 procent) je u nich naopak zastoupena menší knihovna do 150 knih. Ta u dospělých tvoří 15 procent a seniorů pouhých 5.

Knihovnu s více než 1000 svazky vlastní desetina dotázaných.

Ve srovnání s loňským rokem Češi knihovny redukují. Klesají počty knihoven přesahující tisíc svazků, které jsou dominantou především starších ročníků. Minulý rok knihovnu s více než 1000 svazky mělo 16 procent dotázaných, letos už jen pouhá desetina. Mezi dospělými pak pokles tvořil téměř deset procent, o pět procent se ale u nich zvedl počet knihoven s 300 až 700 svazky.

„Zmenšení knihoven nás samozřejmě těší. Naším dlouhodobým cílem je naučit čtenáře posílat knihy dál a zbytečně je nehromadit, a to se očividně daří,“ chválí výsledky Dominik Gazdoš, zakladatel Knihobotu.

„Chceme, aby si lidé uvědomili, že nejenže není nutné mít každou knihu v knihovně, ale když si nějakou knihu pořídím, měl bych jí zaručit kvalitní místo, kde se na ni nebude prášit. To, že má někdo plný byt knih, z něj většího čtenáře nedělá,“ dodává Gazdoš.

Nejčastěji přečteme dvě knihy do měsíce

Téměř čtvrtina dotázaných (24 procent) knize věnuje hodinu denně. Přes čtyři hodiny týdně čte 17 procent čtenářů, v případě seniorů je to dokonce 28 procent. Méně než 30 minut týdně čte šest procent respondentů. Vloni se k dennímu čtení přihlásilo 38 procent, podmínkou ale nebyla hodina četby.

Téměř čtvrtina dotázaných čte denně alespoň hodinu.

Na 47 procent lidí přečte dvě až tři knihy za měsíc. Vedoucí pozici ale zastávají především lidé nad 60 let. Z dat vyplývá, že čím jsme starší, tím více máme času na čtení.

Čtenářů, kteří knihy dočítají, oproti loňskému roku přibylo. Vloni to byla čtvrtina, letos pak o čtyři procenta více. Jednou za rok knihu nedočte 39 procent dotázaných.

Nejčastěji přečteme 2-3 knihy do měsíce.

Vítězí beletrie

Nejčastěji do ruky bereme beletrii. Mezi ní pak vedou detektivky, fantasy a sci-fi. Pozadu ale není ani naučná a odborná literatura. Poezii za svůj oblíbený žánr označila pouhá desetina dotázaných.

Výraznou proměnou neprošly ani neoblíbenější knihy. V roce 2009 v anketě Kniha mého srdce vyhrál román Zdeňka Jirotky Saturnin, třetí pak byl Malý princ, pátá série o Harrym Potterovi. I v průzkumu Knihobotu to byly tři z nejčastěji zmiňovaných titulů.

Podle Terezy Kohutové mezi nejprodávanější tituly patří knihy Patrika Hartla a Radky Třeštíkové. Mezi dětskými knihami vévodí Deník malého poseroutky.

Knihy kupujeme přes e-shop

Na 64 procent respondentů nakupuje nové knihy v knihkupectvích. Jednoznačně přitom vede prodej prostřednictvím e-shopů. Online knihy z knihkupectví nakupuje 45 procent dotázaných, z antikvariátu stejným způsobem pak čtvrtina.

Nejvíce českých čtenářů knihy nakupuje na e-shopech knihkupectví.

Z druhé ruky nakupují knihy především mladí do 35 let, kteří nákupy ze secondhandu či antikvariátu hlásí v 37 procentech případů. U starších knižní secondhand tak populární není. Po knize z druhé ruky v generaci šedesátníků a starších sáhne 24 procent dotázaných.

Za čtivo třetina respondentů utratí mezi 300 až 600 korunami měsíčně. Víc než tisícovku pak investuje jedenáct procent oslovených.

Lidé knihy nejčastěji nakupují pro sebe (97 procent dotázaných), třetina však knihy nakupuje i jako dárek nebo pro rodinu. Tipy na tituly lidé sbírají nejvíce v internetové Databázi knih (39 procent) a 35 procent dá na doporučení přátel či rodiny nebo se inspiruje knižními tipy v médiích (32 procent).

ANKETA: Pětina Čechů nepřečte za rok jedinou knihu. Ženy čtou více. A vy?

Knižní secondhand Knihobot.cz je největším českým prodejcem knih z druhé ruky a za cíl si klade naučit Čechy vracet knihy zpět do oběhu. Průzkumu pořádaného Knihobotem se zúčastnilo 1800 respondentů napříč Českem.