RECENZE: Soukupové Klub divných dětí je zdravě kritický román pro mládež

O současných českých spisovatelkách je v posledních letech slyšet víc než o jejich mužských protějšcích. Sbírají ceny, vítězí v anketách, je o ně zájem v cizině: Mornštajnová, Bellová, Tučková. Anebo Petra Soukupová, která právě vydala v brněnském Hostu novelu Klub divných dětí.

Petra Soukupová | foto: Host

Autorka v ní navazuje na linku, kterou otevřela před pěti lety titulem Bertík a čmuchadlo a rozvinula předloni v próze Kdo zabil Snížka?. Na knížky určené především dospívajícím dětem a mládeži, tedy čtenářské kategorii z nejnáročnějších.

O co se v nové knize hraje?

O nic menšího než o smysluplný život, o místo ve společnosti. Titulní klub má čtyři členy a každý má jiný hendikep. Jsou pro druhé divní, jiní, mimo očekávanou normalitu: jedna je hypersenzitivní snílek, druhá tlouštík a knihožroutka, třetí strašpytel podměrečného vzrůstu a čtvrtý trochu zlomyslný mrzák.

Než se dají dohromady, Soukupová řádně provětrá jejich psychologické profily: předvede jejich slabosti, ale i sílu. A protože každý mluví v knize svým hlasem, má čtenář možnost číst dotyčný čtyřlístek ze čtyř různých stran. Pak si padnou do noty – a rozhodnou se, že svůj úděl vyřeší na romantický způsob: dobrodružným útěkem.

Prověřený rukopis

První část knihy je městská, druhá přírodní. První nahlíží čtyři samostatné jednotky, druhá pak jasné parťáky. A přestože úprk do divočiny skončí neslavně, to základní je na světě: solitéři už nejsou sami, jsou spolu. A nejen dnes, taky zítra.

Petra Soukupová napsala knihu, která je zdravě kritická. Ke společnosti, která nutí děti odmala soutěžit, být nejlepší, a přitom nevybočovat, zůstat v průměru, v zajetí stereotypu.

Klub divných dětí

90 %

autor: Petra Soukupová

nakladatel: Host

Kdokoli se dostane mimo daný rámec, je podezřelý, a je třeba mu to dát pořádně sežrat. Máš nadváhu? Máš problém! Jsi úzkostný nebo zasněný typ? Máš problém! Nemůžeš na nohy? Je nám to sice líto, ale máš problém!

Autorka napsala svůj Klub s citem, s hlubinným porozuměním dětskému světu, jeho touhám i strachům. Zvolila pro to svůj typický, opakovaně prověřený rukopis: stručné a jasné věty, poučené na filmové scenáristice a tvarující postavy i situace hlavně v přímé řeči.

A funguje to na výbornou: skvěle napsaná próza na téma, které ze světa jen tak nezmizí.