Romány Bylo nás pět a Muži v ofsajdu patří ke klenotům české humoristické literatury, což platí i pro jejich virtuózní interpretace Františka Filipovského, respektive Vlastimila Brodského. Dále komplet obsahuje výběr povídek načtený Janem Kanyzou, Jaroslavou Adamovou, Karlem Högerem a ze současné herecké generace Miloslavem Königem, Igorem Orozovičem a Radúzem Máchou.
Pro Karla Poláčka byla charakteristická jedinečná práce s češtinou. Jeho postavy jsou brilantně odpozorované lidové typy, obdařené jedinečným způsobem mluvy. Dovedl mistrně parodovat řečové tiky a slovní vycpávky, nenapodobitelně míchal spisovný jazyk se slangovými výrazy, utahoval si z frází a floskulí.
Dětská kniha Bylo nás pět, kterou psal v nejtěžších okamžicích svého života, kdy jej čekal transport do Terezína, je z jazykového hlediska vypilovaná k dokonalosti, což platí i pro audioverzi v podání Františka Filipovského.
Jeho uličnicky rozjívený projev k příhodám „hochů, co spolu chodí“ sedí kongeniálně. Vlastimil Brodský načetl Muže v ofsajdu s ironickou jiskrou v hlase a znovu si můžeme vychutnat měkce zúžené „moravské“ vokály a lahodně protahovanou dikci Karla Högera.
Archivní záznamy pak ideálně doplňují nové snímky v podání zmíněných „mladých“, kteří dokazují, že Poláčkův humor je nadčasový. Dobové reálie jsou mu rekvizitami, jeho podstatou je přesná drobnokresba všech možných lidských povah.
Spisovatel planě nemoralizoval, pro všechna selhání, slabosti i neduhy svých hrdinů měl pochopení a rozuměl jim. Bylo by chybou brát je jen jako „figurky“, jsou to lidé z masa a krve. Proto se k nim stále vracíme.
