Přitom na počátku nového českého vydání stála vlastně náhoda. Martin Hilský v úvodu vysvětluje, že v rámci příprav na knihu Miltonova Anglie, portrét doby, která by volně navazovala na Shakespearovu Anglii, portrét doby, potřeboval ocitovat z díla Johna Miltona a především ze Ztraceného ráje. A tu zjistil, že dosavadní překlady z pera Josefa Jungmanna a Josefa Julia Davida jsou dnes nepoužitelné. Profesor Hilský se tedy pustil do převodu vybraných pasáží a nakonec chvályhodně usoudil, že nejlépe bude, když dílo přeloží do současné češtiny kompletní. Významně mu v tom, jak sám přiznává, pomohla zkušenost s překladem kompletního Shakespearova díla, a výsledkem je po všech stránkách dotažený svazek, který se právem stal Knihou roku Lidových novin.
Ještě než se začteme do Miltonových veršů, čeká nás precizně zpracovaný exkurs do doby, v níž básník žil a tvořil, a po uvedení do děje se již můžeme ponořit do příběhu starého jako lidstvo samo – a vlastně ještě staršího. Ztracený ráj pojednává o střetu Boha se Satanem, o pokušení, prvotním hříchu, vyhnání z ráje, o vztahu Stvořitele k člověku. Je plný velkolepých scenérií a myšlenek, kterými stojí se zaobírat i dnes. Jak se například praví v jednom z nejcitovanějších veršů: „Vládnout, byť v pekle, stojí za to, ne? / Líp vládnout v pekle než sloužit v nebi.“
RECENZE: Vyprávění o časech zlomu. Hilský přichází s dalším životním dílem |
Ztracený ráj je psán v blankversu, tedy v pětistopém nerýmovaném jambickém verši, což básni propůjčuje rytmus a zároveň drama. O překladatelské práci profesora Martina Hilského není třeba dlouze a planě ztrácet slov, je jako vždycky prvotřídní. Vybroušená čeština, úžasný smysl pro odstín, zvuk a smysl jednotlivých slov, dokonalé pochopení originálu a souznění s ním.
Po přečetní samotného Miltonova díla, úvodu a poznámek v závěru nebude nic, co by čtenář o Ztraceném ráji nevěděl. Zažít a prožít jej ovšem musí po svém a následně si z něj vzít to, co souzní s jeho světonázorem, ale také co se mu z jakéhokoliv důvodu příčí. Bez výhrad je celkové zpracování knihy včetně použitých ilustrací Williama Blakea. Tohle je zkrátka ozdoba knihovny a zároveň dílo, které samo vybízí, aby jej člověk bral do ruky opakovaně a nacházel v něm stále nové významy.
