Agatha Christie v roce 1949

Agatha Christie v roce 1949 | foto: The Christie Archive

Agatha Christie uměla používat jed. Vychází její utajené zápisníky

  • 1
V češtině poprvé vycházejí Kompletní utajené zápisníky Agathy Christie. Navazují na předchozí, které vyšly v roce 2009. Tentokrát však autor John Curran nabízí první opravdu ucelený pohled na tvorbu oblíbené anglické autorky.

John Curran, autor knihy a velký odborník na dílo i život Agathy Christie, strávil nad knihou roky. Zpracoval celkem 73 zápisníků. Jeho cílem bylo ještě detailněji pochopit, jakým způsobem autorka úspěšných detektivek pracovala.

Slovo „utajené“ však v názvu knihy není zcela přesné. Po vydání na to upozorňovala i média ve Velké Británii. Většinu materiálů ze zápisníků už pro svá díla využili jiní životopisci Agathy Christie. Síla Curranovy knihy tak tkví především v rozsahu a detailnosti, s jakou autor komentuje každé dílo (i to nevydané), které spisovatelka napsala. Dokonce jej čtenáři nabízí ke zhodnocení. „Při této práci jsem si připadal trochu jako Hercule Poirot,“ napsal Curran pro deník Irish Times.

Curranova nová zjištění potvrzují, že Agatha Christie neměla při psaní žádnou promyšlenou a vždy opakující se metodu. Nápady k ní přicházely různě, do deníků je zaznamenávala bez poznámek či dat. Většina její práce, jak sama říkala, se odehrávala hlavně v její hlavě. Ačkoliv, jak Curran odhaluje, mnohokrát začala psát detektivku, o jejímž konci vůbec neměla představu.

Nejistotu, kterou autorka občas trpěla, pak autor ilustruje na momentu, kdy vznikala zápletka, ze které se později stala kniha Nástrahy zubařského křesla. I Christie měla momenty, kdy netušila, jak, proč a kam má své hrdiny poslat. Na rozdíl od mnoha svých kolegů na to ale vždy přišla.

Využila znalostí z nemocnice

Spisovatelka, která nepocházela z literární rodiny ani psaní nestudovala, se v knihách nechala často inspirovat vlastními životními zkušenostmi. Své znalosti z první světové války, kdy pracovala v nemocnici, uplatnila, když psala o vraždách a zločinech spojených s jedy či léčivy. Tušila, jak je užít. Oblíbená slečna Marplová zase sdílela mnohé vlastnosti s její babičkou.

Vražda v Orient Expressu, která přijde příští týden do kin v novém zpracování Kennetha Branagha, zase vycházela z mnohých cest po světě, které absolvovala v rámci dovolených i obchodních cest se svým mužem. Jako předloha pro dějiště knihy Pět malých prasátek pak sloužila její vlastní zahrada v usedlosti Greenway v hrabství Devon na jihozápadě Anglie.

Knihu vydává nakladatelství Knižní klub. Přeložil ji Jan Čermák.