Vraždu jsem nikdy neviděl. Stačí mi představivost, říká Jo Nesbo

  9:57aktualizováno  9:57
Než ho svět poznal jako talentovaného spisovatele a mistra vyhlášeného severského krimi, živil se Jo Nesbo prodejem na burze i zpěvem v populární norské rockové kapele. Pak dostal skvělý nápad a stvořil problémového detektiva Harryho Holea. Tím se mu život zcela převrátil. V rozhovoru pro iDNES.cz prozradil, že inspiraci pro romány sbíral i na místech činu.

Norský spisovatel Jo Nesbo | foto: Thron Ullberg

Máte někdy noční můry?
Ne. Proč se ptáte?

Přivazujete své hrdiny k rozpáleným kamnům a poléváte vodou, přilepujete ženy k vanám a pak je necháváte topit... Já bych z toho neměla nejklidnější spánek.
Vidíte, jenže většina věcí, o kterých píšu, se mi dřív v noci zdála. Takže kdybych teď o těch zločinech snil znovu, bylo by to něco jako sen ve snu.

Fotogalerie

Viděl jste někdy zavražděného člověka?
Ne, nikdy. Nemyslím, že je to pro spisovatele důležité. Vždycky si vzpomenu na známou historku z natáčení filmu Maratónec. Dustin Hoffman tehdy probděl celou noc, aby vypadal unaveně. Ráno přišel zmožený na plac, kde seděl Laurence Olivier. Ten se na něj jen podíval a řekl: A nenapadlo tě, že bys tu únavu prostě mohl zahrát? Tak asi tak to mám já se psaním. Používám hlavně svou představivost.

Takže vás neláká zkusit si na vlastní kůži práci Harryho Holea?
To zase ano. Chci psát správně a autenticky, takže jsem několik míst činu navštívil. Jenže mrtvoly jsou tam vždycky zakryté, a stejně, i kdyby nebyly, asi by to mé psaní nijak nezměnilo.

Musel jste tam jít v přestrojení, aby si neukazovali na známého spisovatele?
Tehdy jsem ještě nebyl tak známý, takže hned mě nikdo nepoznal. Ale logicky jsem se trochu schovával, abych nebyl ostatním nápadný.

Co mi v životě nejde

Kontakty u policie jste získal až jako spisovatel, nebo jste tam měl kamarády už dřív?
Neznal jsem nikoho, takže jsem je musel vyhledat. Překvapivě mi vždycky byli velmi nápomocni. Jen se mi ještě nikdy nepovedlo, aby mě vzbudili v polovině noci a řekli, ať se urychleně přijedu podívat na místo činu. To bych chtěl.

Mixování smoothie z krve vrahových obětí, to je taky něco, co máte od svých kolegů policistů, nebo je to jen důvtipná narážka na trend zdravého životního stylu?
Vykládejte si to, jak chcete, ale sarkasmus, který za tím vidíte, je mi sympatický. Samozřejmě jde o zrůdný čin, nicméně za každým zločinem v mých knihách je tak trochu schovaný vtip. Jen to tak nebije do očí.

Jo Nesbo

Narodil se 29. března 1960 v Oslu. V roce 1997 odstartovala jeho spisovatelská kariéra románem Netopýr. Prozatím vydal 22 knih ve 140 zemích, v polovině z nich byl hlavním hrdinou Harry Hole. Nesbo píše i pro děti. Hlavním hrdinou příběhů pro nejmenší je doktor Proktor. Naposledy mu v češtině vyšla kniha Macbeth, ve které přepracoval slavné Shakespearovo dílo a zasadil jej do dnešní doby.

Spisovatel Jo Nesbo

Takže humor a detektivka jdou ruku v ruce?
Určitě, u série s Harrym Holem se asi hledá těžko, ale takoví Lovci hlav jsou plní humoru. Vždyť to dělal už Raymond Chandler nebo James Thompson. Žánr krimi by neměl být vůči humoru nepřátelský.

Jste ceněný spisovatel, býval jste norskou rockovou hvězdou, úspěšným burzovním makléřem, měl jste dobře nakročeno ke kariéře profesionálního fotbalisty. Existuje něco, co vám nejde?
Ano, ale neřeknu vám to.

Je to tajné?
Ne, není... Tak dobře. Moji bratři jsou velmi dobří řidiči. Já jsem bohužel z nějakého důvodu tím nejhorším řidičem v rodině, všude. Když jsme začali jezdit na turné s kapelou, nikdy jsem nemusel řídit a říkal jsem si, jak mám hodné spoluhráče, že mě nechají odpočívat. No, bylo to trochu jinak. Prostě mi to nejde.

A to všechno, co vám šlo, bylo za tím spíš štěstí, talent, nebo tvrdá práce?
Směsice všeho. Je to společně se zdravým sebevědomím základ, který stojí za každým úspěchem.

Píšu po kavárnách

Slyšela jsem, že když začínáte psát, musíte být naprosto přesvědčený o tom, že kniha, kterou chystáte, je nejlepší na světě. Je to tak?
Je to trochu složitější. Napsat knihu je něco jako být v milostném vztahu se ženou.

Tak to mi budete muset vysvětlit.
Na začátku jste v euforii. Všechno je nové, téma, žena, poznáváte se. Pak ale přijdou pochyby – je to opravdu ono? A jediné, co vám zbývá, je doufat, že to bude nejlepší vztah, který jste kdy měla. Pokud se toto povedlo, je čas ji opustit, knihu i ženu.

To je celkem pragmatický přístup. Přesto, byl jste někdy nespokojený s knihou, kterou jste napsal?
Ano, šlo o jeden román, který jsem psal asi dva roky. Na začátku mi to přišlo jako geniální nápad, jenže jsem v něm musel spojovat realitu s fikcí a to byl problém. Pochybnosti rostly. Editoři s tím však byli spokojení, jen vypíchli pár věcí, které se jim nezdály. Bohužel to byly přesně ty pilíře, na kterých celý příběh stál.

Stejně to chtěli vydat?
Ano, ale já jim řekl, ať na to zapomenou. Šel jsem domů a celou knihu smazal. 

RECENZE: Jo Nesbo v Macbethovi prolévá krev

Kolik lidí vlastně vidí úplně první verzi vašeho díla?
Čtyři nebo pět, jsou to všechno editoři z mého nakladatelství. Nikomu jinému to nedávám číst a rozhodně ne předtím, než je celá kniha hotová.

Jak dlouho trvá, než se vaše kniha od toho prvotního nápadu dostane do tisku?
To se různí. Dřív jsem si dával úkol napsat dva tisíce slov denně, abych nevyšel ze cviku. Ale nebyl jsem rychlejší, protože mi nezáleželo na tom, jestli je to dobré, nebo špatné. Teď už si můžu dovolit luxus, kdy si v některých dnech jen tak sednu k počítači a smažu třeba celý text, který jsem psal minulý týden.

Takže disciplinovaný moc nejste.
To ne, a proto chodím psát ven do kaváren, kde si nemůžu tak jednoduše najít jinou vedlejší aktivitu.

Fanoušci, kteří si chodí pro podpisy, vás neruší?
To v Norsku moc nehrozí. Lidé si drží odstup, takže s tím není problém. Nanejvýš mě pozdraví, občas chtějí podepsat knihu. Ale většinu času mě nechají být.

Četla jsem, že letos poprvé po letech Norsko není nejšťastnější zemí světa. Jak to?
No, někdo se očividně cítí být šťastnější než my! Ale je to trochu zvláštní, měřit statisticky štěstí.

Vy se však netajíte tím, že jste pesimista. Byl jste takový vždycky?
To přišlo až se zkušenostmi. Dřív jsem byl, obzvlášť jako dítě, velmi naivní a optimistický, ale postupně, jak jsem stárl, ze mě vyrostl nedůvěřivý pesimista.

To vás musela vaše kariéra příjemně překvapit.
To máte pravdu.

Která z vašich profesí na tomto životním postoji měla největší podíl?
S kapelou jsme hodně jezdili po Norsku a čas od času jsme zajeli někam na úplně nové místo. Říkali jsme si, že na nás nikdo nepřijde, dělali ramena, ale někde tam žila taková malá naděje, že se přece jen někdo objeví. On ale téměř nikdo nepřišel.

RECENZE: Brutální, strhující. Nesbova Žízeň podává směs krve s citronem

Pro kolik lidí nejméně jste hráli?
Asi jedenáct. I když vlastně ne. Jednou to byli jen tři, a ještě ke všemu naši příbuzní.

Chybí vám život rockové hvězdy?
Jestli myslíte to, jak na nás nikdo nechodil, tak ne. Čas od času ale s kapelou vyjíždíme na turné, a teď dokonce budeme nahrávat novou desku. Po dvaceti letech! Chodí na nás víc lidí než kdy dřív, takže se to vyplatí.

Hudbu, sport i umění jste si vyzkoušel. Čeho se stane Jo Nesbo mistrem příště?
Kulečník! Chtěl bych profesionálně hrát kulečník.

Proč?
Je to pomalé, meditativní a vlastně celkem nudné. Něco takového budu s postupujícím věkem potřebovat. Navíc jsem trochu podivín a kulečník je pro podivíny. Asi mi to moc nepůjde, ale když ano, víte, kde mě příště hledat. 

  • Nejčtenější

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

Premium

Karel Gott byl s koncem smířený. Proč bych se měl rouhat? přemítal

Kdysi řekl, že ho fascinuje dostávat se na novou půdu. A dobývat ji. Pomalu, kousek po kousku. Dobyl ji znovu, když se...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Vivat Vlasta! Do „života čtvrtého“ vyprovodil Chramostovou dlouhý potlesk

Státní hymna a dlouhotrvající potlesk v zaplněném Národním divadle vyprovodily zesnulou herečku Vlastu Chramostovou....

Přichází český Netflix. K vidění bude Anděl Páně 2 i Pupendo

Netflix. Pro jedny již neodmyslitelné synonymum pro televizní zábavu na internetu, pro druhé prozatím cizí anglické...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Vzestupy a pády Mika Tysona. Dokument zdarma o tom, co ho poslalo až na samé dno

Dokument o životě jednoho z nejslavnějších boxerů na světě, Mika Tysona, si odbyl svou premiéru na prestižním filmovém...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Michael Kocáb poráží konspirační teorie, Jan Svěrák si plní svůj sen

Knižní novinku hudebníka a aktivisty Michaela Kocába Vabank zdánlivě nespojuje s chystaným titulem Jana Svěráka Bohemia...

Jeden kopeček šmoulový. Marie Doležalová píše pro děti 90. let

Herečka Marie Doležalová se před pár lety postarala o jev v knihkupectvích nepříliš vídaný. Čtenáři zoufale těkali...

RECENZE: Stárnout znamená naučit se ztrácet, tuší znovu skvělá de Viganová

Loni loajalita, letos vděk. Francouzská spisovatelka Delphine de Viganová se s každou novou knihou noří dál a dál do...

Bojkot Nobelovy ceny. Handke obhajoval genocidu, upozorňují kritici

Snaha stabilizovat veřejný obraz Nobelovy ceny za literaturu je ta tam. Již pár hodin po oznámení laureátů za roky 2018...

SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.

Najdete na iDNES.cz