Hned jsi mi nabídl tykání. Dědu asi lecčím připomínáš, byť ses narodil čtvrt století po jeho smrti...
Někdy se mi stane, že sedím u nás na Lipnici v hospodě U České koruny a lidi nebo novináři se mě zeptají, jak vzpomínám na setkání s Jaroslavem Haškem. Nechci toho dotyčného urazit, tak jen kulantně odpovím, že to tak úplně nešlo. Je to podobné, jako když přijde učitelka se třídou vedle do památníku Jaroslava Haška, který je nedaleko v domečku, kde strávil poslední půlrok života, a řekne: „Milé děti, tady se narodil Jaroslav Hašek.“ Když je člověk nepřipravený, poznáte to hned.
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu 
První měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství je možné kdykoliv zrušit a je bez závazků.
