RECENZE: Tleskačův deník oživuje záhadu ježka v kleci

„Nevyzraďme nic, co víme. Mlčenlivost chrání nás.“ Tak praví heslo Vontů z románu Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu, který znovu ožívá prostřednictvím nově vydaného deníku Jana Tleskače.

Už je to rovných osmdesát let, kdy se tajemnou čtvrtí Stínadla rozezněla výhružná bojová píseň Vontů a volilo se mezi Losnou a Mažňákem.

A také zazněla poprvé uhrančivá slova: „Když natočíme nejdelší osten ježka tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece...“

Připomenout si je můžeme znovu v nejryzejší, autentické podobě, tedy přímo ze stránek deníku zámečnického učně Jana Tleskače. Vyšel nyní v krásné grafické úpravě, kdy ze stránek přímo cítíme Tleskačův strach z tajemného Em, ale i radostné rozechvění z toho, že jeho převratný vynález – létající kolo – skutečně funguje.

Atmosféra Foglarova románu Záhada hlavolamu, který začal poprvé vycházet v roce 1940 na pokračování v časopise Mladý hlasatel a který se dočkal dvou neméně slavných a zdařilých pokračování Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta, je ze stránek deníku přímo hmatatelná.

Cítíme ji mezi prsty, když obracíme stránky zašpiněné mourem a prachem a pracně luštíme Tleskačovy ve spěchu a horečné úzkosti nadrápané řádky. Deník byl jeho jediným společníkem, jen jemu svěřoval své niterné strachy, ale i zřídkavé okamžiky štěstí.

Stínadelská trilogie je, krom komiksu Rychlé šípy, Foglarovým životním dílem. Spojuje dobrodružství, tajemno, vlastní mytologii, vtip a napětí. Stala se jakýmsi archetypem mládežnické četby, na kterou navázal třeba spisovatel Vojtěch Matocha v trilogii Prašina.

Deník Jana Tleskače

80 %

autor: J. J. F.

úprava, texty a saze: M. T. P.

SNJF, 2020, 28 stran

Dočkala se seriálového a filmového zpracování. První natočil v roce 1969 režisér Hynek Bočan, druhé mělo premiéru roku 1993, šlo o celovečerní snímek v režii Petra Kotka. O natočení všech tří knih svého času intenzivně uvažoval režisér Tomáš Vorel, získal dokonce vlastnoručně napsané posvěcení od samotného Jaroslava Foglara, ale nakonec už napsané scénáře odložil s tím, že najít odpovídající herecké představitele Rychlých šípů je nemožné.

Připomeňme si je alespoň v nejnovějším vydání s ilustracemi Jiřího Gruse, nebo ve sběratelské edici s kresbami Jana Fischera a doslovem, který rozkrývá historii vzniku knihy.