Je třeba žít, je třeba milovat, je třeba tvořit, cituje Ivan Margolius v úvodu knihy slova Jana Kaplického. Architekta, který spatřoval smysl v budoucnosti, organice a celou svou kariéru oddaně sloužil vizi inovace a překonání starých principů či forem. „Kaplický nesnášel postmoderní éru a její, podle jeho názoru, zbabělou architekturu spoléhající na jistotu historických forem líbivých pro masy. Říkal jí postmoderní sr*čka,“ stojí v knize.
Tento postoj Kaplického v roce 1973 v Londýně, pět let po emigraci, spojil s kolegou Davidem Nixonem, společně později založili studio Future Systems. Ve stejné době zároveň Kaplický žil s další výraznou osobností české architektury, Evou Jiřičnou. A právě ta v rozhovoru s Margoliem naznačuje, proč se s Nixonem nakonec rozešli a Kaplický se vydal směrem bio designu, jenž je věrný přírodním, organickým tvarům.
„David byl přesvědčen, že to, co kreslili a navrhovali, bude architekturou budoucnosti. Johan si na rozdíl od něj příliš intenzivně uvědomoval, že současná stavební technologie by musela ujít hodně velký kus cesty, aby byla připravena na tak obrovský krok dopředu,“ uvádí a dodává, že Nixon si svůj sen později splnil prací pro NASA.
Byl daleko před námi
Výrazné osobnosti Kaplického provázely celý život a Margolius se těmto partnerstvím snaží v knize podrobně věnovat. Kromě Nixona nebo Jiřičné to byla i Amanda Levete, jež se stala ženou zásadní pro jeho soukromý i pracovní život. S mnohými z nich autor monografie sám hovořil nebo využil jejich vzpomínek. Od gymnaziálního spolužáka Pavla Bobka až po poslední manželku Elišku Kaplický Fuchsovou.
Nevzniká tak pouze kniha o díle, které nejvýrazněji reprezentují například obchodní dům Selfridges v Birminghamu nebo pontonový most v Londýně, ale hlavně kniha o člověku. O člověku, jenž podle kolegů i blízkých těžce nesl kritiku a od partnerek vyžadoval tvárnost a submisivitu, přitom však v práci dokázal vidět napřed.
Slavný britský architekt Richard Rogers, autor návrhu slavného pařížského Pompidouova centra, o něm dokonce jednou řekl: „Byl mnoho let před námi.“ A tak možná plnohodnotné docenění jeho práce leží ještě v budoucnosti.
Už David Nixon říkal, že spolupracovat s Kaplickým znamenalo vstoupit do high-tech verze obrazu Hieronyma Bosche. A to je lákavá nabídka. Třeba jen prostřednictvím knihy. Vydalo ji nakladatelství CPress.
