RECENZE: Volající exploduje málem na každé stránce, ale bomba to není

Thriller Volající z pera J. D. Barkera, autora skvělé detektivky Čtvrtá opice (a neméně povedených dvou pokračování), je doslova explozivní četbou, kdy plameny olizují každou druhou stránku.

Spisovatel J. D. Barker | foto: archiv J. D. Barkera

Zejména v druhé polovině, kdy se dostane plně ke slovu zloduch a rozjíždí svůj milimetrově přesně promyšlený plán bez jediné skulinky. Čtenářsky atraktivní prostředí kontroverzní rozhlasové stanice autor zalidnil výraznými postavami, jde okamžitě na věc a po několika stránkách se dostaví nadšení z energické, dynamické četby s báječně údernými dialogy. Tohle musí okamžitě na plátno, nejlépe v režii Davida Finchera...

Jenže s každým dalším zvratem, kterých je docela požehnaně, vyvstává konstrukt toho všeho. Znovu je tu tolikrát omleté klišé „obyčejného člověka“, jehož rodinná tragédie změní v chladnokrevné asociální monstrum, obdařené takřka nadpřirozenými schopnostmi, génia v oblasti výbušnin, IT a podobně.

Což je problém – jen těžko lze uvěřit, že byl Bernie kdysi nenápadným, slušným a spořádaným občanem. Ta bestie v něm prostě někde musela dřímat, jinak by nikdy nemohl udělat to, co udělal.

I na jiných místech si autor pomáhá dost okatými berličkami. Napsat kurážnou jedenáctiletou dívenku, která i v ohrožení života hláškuje o sto šest, je sice fajn, jenže to kýžený efekt stejně nemá, protože zkrátka hovoří a jedná dost neadekvátně svému věku.

Největší pozornost je ale logicky upřena na rozpolcenou hlavní hrdinku, bezskrupulózní moderátorku Jordan. Sympatie k ní dávkuje Barker v přesném poměru s antipatiemi. Nejprve nás zajímá, chvíli jí opovrhujeme, následně se o ni začneme bát a když už máme dojem, že o ní a jejím životě víme všechno, přijde autor se šrapnelem, který naše mínění rozmetá na kusy a je jen na nás, jak si ho znovu poskládáme.

Volající

60 %

J. D. Barker

překlad: Jan Netolička

Domino, 2022, 424 stran

Jenže už to není ten film, který jsme si vysnili na začátku četby – nervózní atmosférou tepající a plíživým pocitem ohrožení a nejistoty těkající snímek nahradila tuctová akční podívaná. Dechberoucí, efektní, plná zpomalovaček a dramatické hudby. Jenže už mnohokrát viděná, přesněji řečeno čtená.

Jako oddechovka na dovolenou ano, ale Barker má na víc, jak už nejednou dokázal. Kromě „opičí“ série například skvělým prequelem k slavnému románu Dracula, nazvaným Dracul, který napsal společně s Dacrem Stokerem, potomkem Brama Stokera.