„Můj otec spisovatel Ivan Klíma zemřel po dlouhé nemoci dnes brzy ráno doma obklopen rodinou,“ uvedl syn Michal v sobotu na sítích.
Klíma napsal přes 20 knih a jeho dílo bylo přeloženo do 30 jazyků. Motivů se v jeho příbězích pravidelně opakovalo hned několik: morální volby jednotlivce, intimní vztahy či střetu vnitřní svobody a moci.
K jeho nejznámějším dílům patří mimo jiné Milenci na jednu noc a povídkový soubor Má veselá jitra. Vedle Milana Kundery a Bohumila Hrabala bývá Klíma ve světě řazen k nejznámějším českým autorům.
Láska mě vždycky zajímala víc než politika, říká spisovatel Ivan Klíma |
„Někdy si totálně všechno vymyslíte, jindy se inspirujete životní zkušeností. Bez fantazie se ale neobejdete, protože všechno, o čem píšete, je vlastně vymyšlené. Nikdy nepopisujete, co se přesně stalo. Dialogy máte odposlouchané, a proto jsem vždycky říkal, že spisovatel má žít ve své vlasti, protože jen tam rozumí dokonale svému jazyku a jeho zvláštnostem, třeba v hovorové češtině,“ řekl v rozhovoru pro časopis Téma před čtyřmi lety o svém psaní.
Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze jako Ivan Kauders. Dětství mu zásadně poznamenala deportace do terezínského ghetta, kde s rodinou strávil asi tři a půl roku do května 1945. Po válce rodina přijala příjmení Klíma. Tyto skutečnosti autor později promítal do svých próz i memoárů.
Ivan Klíma. 14.9.1931 - 4.10.2025 https://t.co/Emywn8IuLR
Klíma vystudoval Filozofickou fakultu UK a následně se věnoval novinařině. Působil v týdeníku Květy nebo nakladatelství Československý spisovatel, zcela zásadní však bylo jeho působení v Literárních novinách, kde byl v 60. letech zástupcem šéfredaktora.
Od roku 1953 byl členem KSČ, v 60. letech se však s režimem rozešel. Proti cenzuře vystoupil na sjezdu spisovatelů v roce 1967. Na konci šedesátých let strávil rok jako hostující profesor na University of Michigan, po návratu do Československa čelil zákazu publikování.
„Já měl v rodině komunistické odbojáře. Bratři Synkové, které popravili nacisti, byli moji strýcové. I tatínek byl ve straně, takže když mi to na gymnáziu nabídli, považoval jsem to za velké vyznamenání. Nicméně už když mě přijímali, mi nebylo dobře. Najednou mi došlo, že se vzdávám části své svobody. Měl jsem velké pochybnosti, protože jsem začal číst v angličtině Isaaca Deutschera, což byl Žid a trockista žijící v Sovětském svazu, který napsal monografii o Trockém a Stalinovi,“ komentoval své působení v KSČ.
„Jako trockista byl pro komunismus, ale byl toho názoru, že Stalin tu ideu zničil a udělal z toho odpornou diktaturu. To měl pravdu, byl to vrah, který zničil i celé Rusko. Otevřel mi oči a já začal chápat, co je to za podvod, ten komunismus, tehdy hlavně stalinismus,“ dodal.
Žena se nebála. Estébáky zouvala do ponožek, vzpomíná Ivan Klíma |
Zásadní pro šíření Klímova díla dál byla takzvaná edice Petlice. Mezi další známé romány patří Soudce z milosti (nejprve vyšel v německém překladu v roce 1979, v češtině později) a novela Láska a smetí. Jeho knihy vyšly v četných zahraničních vydáních. Zásadním komentářem a přispěním k pohledu na dědictví 20. století byly Klímovy dvousvazkové paměti Moje šílené století, které získaly Magnesii Literu v kategorii literatura faktu v roce 2010. Klíma je laureátem Ceny Franze Kafky z roku 2002.
V literárním provozu nebyl činný jen jako autor – po revoluci se podílel na obnově literárního života prostřednictvím působení v Obci spisovatelů nebo v českém centru PEN klubu. Nadále pokračoval také v esejistice a publicistice.
