Historik Karel Durman završil své dílo freskou o velké politice 20. století

  11:54aktualizováno  11:54
"Dopsal jsem svou poslední knihu," píše Karel Durman, český historik sídlící ve švédské Uppsale, v doslovu k druhému dílu své knihy Popely ještě žhavé, "působivého průvodce inteligentního čtenáře po vlastním osudu".

Kniha Karla Durmana začíná v době převzetí kremelské moci Leonidem Brežněvem | foto: Wikipedia/Bundesarchiv

Když před pěti lety vyšel první díl (s podtitulem Světová válka a nukleární mír 1938-64), vyvolal nadšenou odezvu. Odborníci, kteří jej pak ve výroční anketě měsíčníku Dějiny a současnost o historickou publikaci roku 2004 vynesli na stupně vítězů, zhusta hovořili o práci vysoce převyšující dosavadní domácí produkci na dané téma.

Karel Durman (* 1932)

Historik, působil v 60. letech na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Specialista na moderní dějiny Blízkého východu. V roce 1970 v rámci normalizačních čistek z univerzity vyhozen, živil se jako noční hlídač a posléze jako rešeršér Státní technické knihovny. V roce 1980 emigroval do Švédska, kde se stal profesorem východoevropských dějin na univerzitě v Uppsale.

Vyzdvihovali záběr, s nímž autor dokázal skloubit rošády klíčových hybatelů světové politiky s děním v relativně zapadlých koutech třetího světa do jednoho komplexního útvaru, suverénní zvládnutí literatury a navrch svěží styl, v tuzemské historické obci nepříliš často vídaný. Výhrady byly, leč drobné.

Od Johnsona k Jelcinovi a ještě o kus dál

Mnohé z toho, co bylo tehdy napsáno, lze přenést i na druhý díl. Ten pokrývá politické dění ve světě od atentátu na Kennedyho a Brežněvova převzetí moci v Kremlu po rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Závěrečná kapitola s příznačným názvem "Nový světový nepořádek 1992-2008" dovádí řečené ve zhuštěné formě do současnosti.

Opět se zde velmi přirozeně mísí líčení politických zápasů světových lídrů s děním na "vedlejších hřištích". Durman zdánlivé těká mezi centry a periferiemi světové politiky, ve skutečnosti je však jeho text velice soudržný. Čas ani věk jeho schopnost čtenáře uchopit a vyplivnout o několik desítek stránek dál obrousil jen nepatrně.

Některé partie - zvláště ty týkající se sovětského bloku - už zainteresovaní částečně znají z jeho starší a ceněné práce Útěk od praporů: Kreml a rozpad impéria 1964-91, vydané před jedenácti lety. Zde je konfrontoval s novými poznatky a v úctyhodném záběru provázal s líčením politických procesů a událostí v západní Evropě a zemích třetího světa.

A právě tato místa mají pro čtenáře, který dění v oněch zemích, přefiltrované komunistickou propagandou, vnímal stylem "jedním uchem tam, druhým zpátky" (a přesto to v něm zanechalo stopy, takže dodnes ví, co to byla Fronta národního osvobození Farabunda Martího a jak Cyril Smolík-Bonn v Československé televizi dramaticky spílal západoněmeckým revanšistům zvedajícím hlavu) velké kouzlo a přínos.

Státy označované v tehdejším newspeaku "rozvojové země socialistické orientace", kráčející v dobovém tisku směle vpřed k lepší budoucnosti, se zde zjevují ve zcela jiném světle.

Popely ještě žhavé jsou navíc knihou, jejíž závěry nebudou "jednohlasně schváleny". Autorovy soudy mnohdy jdou proti ustáleným představám a stereotypům. Zvláště ctitelům ducha a ideálů 60. let se nejspíš několikrát zatmí před očima: Durman v tomto období, které označuje za "zamořená léta", shledává zárodky některých neduhů současného světa a zvláště radikální hnutí té doby nekompromisně tepe.

Občas v těchto chvílích - najmě tam, kde pro své teze hledá důkazy v oblasti tehdejší popkultury - vydává na dost tenký led. Například když interpretuje písně Beatles nebo mluví o festivalu ve Woodstocku.

Může to vypadat jako mírně žlučovité nepochopení jedné generace a epochy. Ale spíše se zde naplňuje historikova potřeba "neulpívat na klišé, jít za třeba nepopulární pravdou a namísto paušálních soudů hledat nuance" vyslovená v závěrečné partii knihy. A právě zde možná lze hledat klíč k Durmanovu dílu, které lze bez nadsázky označit zneužívaným slovem "stěžejní".

Karel Durman: Popely ještě žhavé: Konce dobrodružství 1964-91
vyd. Karolinum, 560 stran

Autor:

Nejčtenější

Poprvé v bondovce bude agentem 007 žena, černošská herečka Lashana Lynchová

Britská herečka Lashana Lynchová ve filmu Captain Marvel

Novým tajným agentem s označením 007 bude po Danielu Craigovi poprvé v dějinách bondovek žena a černoška, britská...

Marvel ohlásil nové filmy. Thor bude žena, ukáže se Blade i Angelina Jolie

Herečka Natalie Portmanová na festivalu Comic-Con (21. 7. 2019)

Společnost Marvel oznámila novou várku filmů a seriálů. Do komiksového světa přilákala Angelinu Jolie, která se objeví...

Oldřich Kaiser prodělal infarkt. Skončil na jednotce intenzivní péče

Oldřich Kaiser (1. března 2017)

Herec Oldřich Kaiser (64) skončil po prodělaném infarktu myokardu na jednotce intenzivní péče v jedné z pražských...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

RECENZE: Rammstein zapálili i kočárek. Jen kdyby to mohl každý vidět

Rammstein 16. července 2019 v pražské Eden Areně

Skalní fanoušci Rammstein budou nejspíš přísahat, že jejich úterní koncert v pražském Edenu byl skvělý a ze svého...

Další z rubriky

RECENZE: Michel Houellebecq píše o lásce, překvapivě nejen k penisu

Spisovatel Michel Houellebecq

Tentokrát se francouzský spisovatel Michel Houellebecq nemusel skrývat, přesto tak, alespoň před novináři, po lednovém...

Zneužíval jej otec, vypsal se z toho s ironií. Vychází Patrick Melrose

Záběr ze seriálu Patrick Melrose

Někdy si literárního díla musí všimnout filmaři, aby je docenila široká veřejnost. Bylo to tak v případě Královy řeči,...

RECENZE: Úplná rodina se přežila, člověk je v háji, sděluje Petra Hůlová

Spisovatelka Petra Hůlová

Petra Hůlová podesáté knižně. Potřetí na téma vnitrorodinných vztahů. A poprvé o pekle střídavé péče.

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz