Rozhovor vznikl v Londýně v září 2014 u příležitosti českého vydání jeho tehdejší novinky Seznam smrti. Ta popisovala někdejší žhavé téma verbování džihádistů přes internet. Během více než hodinového posezení v hotelu Danubius tehdy šestasedmdesátiletý autor politických thrillerů hravě dokázal, jak poutavý vypravěč umí být. A stejně jako v knihách mě zahrnul fakty, která by vydala na několik rozhovorů – o islámu, Somálsku, východní Ukrajině i Praze 60. let. Zaváhal vlastně jen jednou, když si nebyl jistý, zda za jeho působení v ČSSR byl prezidentem Svoboda nebo Novotný.
Strávil jste nějaký čas v Československu. Jak na vás působila tehdejší Praha?
Byl jsem korespondentem Reuters v NDR a do mého teritoria spadaly i Československo a Maďarsko. V Praze byl jediný hotel, kde se dalo bydlet – Jalta na Václavském náměstí. Tam dávali všechny lidi ze Západu. Hotelové pokoje byly napíchnuté. Kdykoli jsem šel ven, měl jsem někoho za sebou, prostě StB.
Slyšel jsem názory, že jsem sepsal návod k atentátu na francouzského prezidenta. Jeden odpadlík z KGB líčil, že se na škole učili získávat falešný britský pas mojí metodou.