Píše převážně historické romány a detektivky. K těm si odskakuje, aby si odpočinul. Hlavu si nejlíp vyčistí na motorce, v sedle koně nebo na lodi, když brázdí Lipno. Nejvíc ho proslavil thriller Útěk do pekel a jeho pokračování Hráč.
Milujete jachty, koně a motorky. Jaký je z nich pohled na svět? Liší se to?
Každý pohled je jiný. Ten z jachty je vhodný spíš na rozjímání. Ale nesmíte se samozřejmě kochat moc, protože můžete dostat ráhnem po hlavě. Kůň je živý tvor, takže tam musím dávat taky velký pozor, protože to není úplně v mých rukou. Dvaadvacet let jsem jezdil v Českém Krumlově v průvodu při Slavnostech pětilisté růže, měl jsem na sobě renesanční kostým, kolem mávaly davy lidí. Kdysi pohled z koně odděloval společenské vrstvy. Vrchnost byla v sedle a koukala seshora na poddané, kteří stáli na zemi. Dnes si lidi kupují Porsche, aby dosáhli stejného efektu, dřív jim stačil kůň. A motorka? To je největší adrenalin.
Manželka došla asi na pátou stránku mé knihy a odhodila to se slovy: „Porno nečtu!“
