Nejvíc ho proslavily historické romány (například Mistr platnéř), a především thriller Útěk do pekel a jeho pokračování Hráč. Vedle toho má na kontě řadu detektivek, ke kterým si odskakuje, aby si odpočinul. Co ho kromě psaní baví? Kam chodí na peprné dobové nadávky? Ve které době by chtěl žít? A co ho naučili rodiče?
Po sérii o pavoučím chlapci, který se navzdory hendikepu vypracoval ve vyhledávaného řemeslníka (Mistr platnéř, pozn. red.) jste stvořil dalšího hrdinu outsidera, který udivuje svojí šikovností, a sice obávaného lukostřelce Bastarda. Po prvním díle Ovce a vlci by měly následovat dva další…
Ten druhý už mám napsaný. Jmenuje se Lučištník a vyjde koncem května. Závěrečný díl budu psát na podzim. Proložím to detektivkou Vraždy v lázních, na které už pracuji. To dělám, abych si odpočinul od historických knížek, které jsou náročné na rešeršní přípravu. Nedovedu pochopit, jak mohl třeba Dick Francis pořád psát o koních. Potřebuju to mít pestřejší…
Maminka byla velká čtenářka. S knihou v ruce dokonce umřela. Když jsem ji doma našel, seděla u stolu, před sebou snídani: nakousnutou buchtu a šálek čaje. A v ruce román od Heinricha Manna Honba za láskou. Byla na stránce 47.
