Ruský spisovatel Sergej Lukjaněnko se v reakci na krok nakladatelství Argo přestat vydávat jeho díla nechal slyšet, že v České republice vládnou protiruské a nacistické nálady. Rudá armáda podle jeho slov udělala chybu, když české země osvobodila, protože jsme prý byli pod Hitlerem spokojení a vyráběli zbraně pro Wehrmacht.
Vyjádření nenechalo chladným českého spisovatele Leoše Kyšu, který píše pod pseudonymem František Kotleta. V otevřeném dopise důsledně vyvrátil Lukjaněnkovy historické nepřesnosti a pro jasné pohrdání ostatními národy označil za nacistu samotného ruského autora.
Rudá armáda měla nechat Čechy nacistům, reagoval na stopku ruský spisovatel |
Proč jste se rozhodl na Lukjaněnkova slova reagovat?
On je sci-fi spisovatel a já jsem sci-fi spisovatel. Cítil jsem proto, když to řeknu hloupě, určitou sounáležitost a povinnost reagovat. Kdyby byl Lukjaněnko básník, přenechal bych to básníkům.
Co konkrétně Vás tak nadzvedlo?
Že podporuje Putina nebo jeho operaci, které my říkáme válka, je něco, co v tuto chvíli dle průzkumu dělá většina Rusů. S tím se nedá nic dělat. Ovšem Lukjaněnkovy nesmyslné propagandistické urážky Čechů jako nacistů a další omílané věci ruské propagandy o zdejším podhoubí nacismu a že kořeny nacismu zde nebyly vymýceny, to jsou nehorázné hlouposti.
Zároveň je to ale ukázka ruské propagandy. Lukjaněnko si to nevymyslel. Když se podíváte na RIA Novosti či další ruské weby, tak tam takové články vycházejí neustále. Jedou narativ velké vlastenecké války, věčného mýtu boje velikého Ruska předurčeného osvobodit svět. A že každý, kdo se Rusku staví, je nacista. To je samozřejmě nesmysl, propaganda, prázdná slova a fráze. Takže Lukjaněnkova kombinace urážlivosti a hlouposti je něco, co mne nadzvedlo.
Proč myslíte, že se Lukjaněnko takhle ostře vyjádřil? Chtěl na sebe upoutat českou pozornost?
On už před osmi lety během záležitostí okolo Krymu a Majdanu zakázal překlady do ukrajinštiny. Jednoznačně jede putinskou propagandu, tedy narativ Ukrajinců jako „Rusů, kteří se odvrátili“ od Kremlu a Moskvy. Jen to papouškuje. Což je vlastně to nejhorší: nepřichází s ničím novým.
Je to zahořklý dědek, který si pustí televizi a opakuje, co v ní slyší. Přitom by jako spisovatel měl přemýšlet nad příběhy a co se za nimi skrývá. Že se dostal do situace, kdy jen tupě papouškuje zlovolné kecy z oficiálních ruských kanálů, je vlastně z hlediska jeho samého smutné.
Nebojíte se, že taková kauza může vést až k pověstnému „pálení knih“?
Ne, jsme Češi, my se neprožíváme. Znám pár lidí, kteří se naštvali a vylili ruskou vodku, nebo ji použili na podpal a koupili si ukrajinskou. Na to má každý spotřebitel právo. Ale že by někdo pálil Lukjaněnkovy knihy? To je spíš hodí do kontejneru. Umím si naopak představit pálení knih někde v Rusku. K Čechům mi ale nesedí nějaké spektakulární akce.
Ale chápu, že vydavatelé knih nechtějí vydávat knihy nacistů či velkoruských fašistů. To je adekvátní reakce. Mně osobně přijde zbytečná, ale rozumím jí.
 |
Krok Arga přestat vydávat jeho díla vám tedy v principu připadá zbytečný? Mělo by se podle vás důsledně oddělovat dílo od autora?
Naprosto. Autor je mrtev. Myslím, že je to stejné jako s Nohavicou. Dílo stojí samo o sobě. Uvědomte si, jak se měníme. Vám je kolik?
Sedmatřicet.
Když se podíváte na články, které jste psal ve vašich sedmadvaceti, tak to jsou hovadiny. Bez urážky. Za těch deset let jste se musel někam posunout. Když se dnes podíváte na svou starou práci, tak se smějete a říkáte si: „Bože, to jsem byl ale blbej.“ A nebo naopak. Třeba jste byl skvělý a pak jste začal pít a ztratil mladický elán.
Dílo prostě vzniká v nějakém okamžiku, kdy je autor v určitém rozpoložení, určité situaci, má nějakou inspiraci. Ale za pět deset patnáct let se autor změní i jako člověk. Takže je zbytečné říkat někomu: „Ve dvaceti si napsal geniální věc, ale já to nebudu číst, protože si v osmdesáti zahořklej zlej fašoun.“ V těch dvaceti třeba fašounem nebyl.
František KotletaVlastním jménem Leoš Kyša je bývalý novinář, který se proslavil jako autor sci-fi literatury. Je autorem série Bratrstvo krve, jejíž první díl Hustej nářez vydal v roce 2010. Dále napsal dvoudílný román Perunova krev, sérii Spad, Velké problémy v malém Vietnamu či knihu Poslední tango v Havaně. V současnosti je naším nejprodávanějším autorem žánru. Dále je výraznou postavou Českého klubu skeptiků Sisyfos. |
Podívejte se konec konců na Knuta Hamsuna. Norský spisovatel, který dostal Nobelovu cenu za literaturu, totiž ve stáří vítal Hitlerovu okupaci Norska. Norové se s tím dodnes vyrovnávají. A Hamsun byl přitom velkou inspirací pro Ernesta Hemingwaye, velkého literárního antifašisty.
Takže rozumím tomu, že někdo má emocionální problém číst knihy nebo poslouchat písně někoho, o kom zjistí, že je pitomec, nácek, znásilňovač, komunista. Ale zakazovat, rušit či vyhazovat z veřejných knihoven? To je nesmysl. Tam my naštěstí nemíříme. Můj názor je ale striktní: autor je mrtev. Vznikne dílo a to dílo stojí samo o sobě, autor s tím reálně nemá nic společného.
Myslíte, že se Vaše slova k Lukjaněnkovi dostanou?
Rozhodně nedostanou. Myslím tím, že i kdyby si je přečetl, tak je nepochopí. Podívejte se, jak vypadali Němci v dubnu 1945. Věřili, že Říše vítězí na všech frontách. Lukjaněnko žije v jiném vesmíru, jiném vnímání reality.
Otevřený dopis spisovatele Františka KotletySergeji, promiň, nikdy jsem tvé knihy nečetl. Ty mé určitě také ne, takže vidíš, kolik toho máme společného. Tedy včetně toho, že oba píšeme sci-fi, fantasy a hlavně nějaké ty braky o upírech. Taky oba vypadáme jako vymahači z diskotéky a rádi nosíme námořnická trika, takže bych si ti díky tomuto našemu spojení dovolil říct pár vřelých lidských slov. To první je, že nesouhlasím s tím, že nakladatelství Argo stáhlo z prodeje tvé knihy. Vždy jsem totiž věřil, že umění má stát oddělené od autora. Už jenom z toho důvodu, že většina spisovatelů jsou tak trochu idioti. Holt, není každý velikán ducha a morálky jako Karel Čapek a člověk je ve své podstatě tvor zlý, hloupý a zabedněný a není důvodem, proč by autoři knih měli být výjimkou. Čekat by to od nich mohl jen blázen a já dělal z lidí blázny vždycky nerad. Navíc mi to přijde jako takové náhlé probuzení v okamžiku, kdy se tvé politické postoje neobjevily zčista jasna, ale hlásal jsi slovo Putinovo už dávno předtím, než se rozhodl obsadit sousední zemi a nazval vraždění dětí speciální operací. Před sedmi lety jsi zakázal vydávat své knihy v ukrajinštině, což bylo jasné gesto pohrdání k tomu národu, který, mimochodem, ten tvůj poráží ve válce a má evidentně víc ducha svobody, než je špiclů v Moskvě. Ale byznys je byznys a chápu, že Argo se takto rozhodlo ze strachu, že jej budou lidé bojkotovat. Nesmutni, třeba se najde někdo, kdo tě naopak bude i u nás vydávat rád. Takhle odhadem mě napadá třeba nakladatelství Naše vojsko, které tě možná dá i na jeden hrneček s Putinem. Vím, že by se ti to líbilo. Kvůli tomu ti ovšem nepíšu. Spíš mě zaujalo tvé prohlášení, že projevy nacismu u nás v Česku zapustily své kořeny a dále vzkvétají a také že Češi byli s nacistickou okupací spokojení a proto necítí vděk vůči sovětské armádě, která nás osvobodila. Poslyš, vím, že tyhle bláboly nejsou tvůj vlastní nápad. Četl jsem je už několikrát o pár týdnů dříve na různých ruských webech. Naposledy na RIA.ru. Bylo to něco o tom, že Evropa potřebuje denacifikaci, protože vlastně nacismus vítala a líbil se jí a osvobození od něj slavnou rudou armádou si proto nevážila a není tak Rusku na věky vděčná, což je jasný signál nacismu hluboko v Evropě. Chápu, asi případná záminka, proč sem poslat tanky, abyste nás denacifikovali tak, jako dnes denacifikujete školy, divadla, nemocnice a civilisty na Ukrajině. Odhlédněme od toho, že ruská armáda je zkorumpovaná, neschopností prolezlá tlupa banditů, kterým došel benzín i jídlo a vlhké sny o okupaci Prahy či Varšavy jsou větší sci-fi, než bychom my dva dokázali v životě napsat. Zaujala mě ta teze o nacismu a o tom, kdo si s ním zahrával a kdo ne. Protože víš evidentně o historii asi tolik jako já o tom, jak udělat trojitý axel, dovolím si ti připomenout pár drobností. Jedna z nich je, že Československo bylo první, které stálo v konfrontaci s nacismem zcela osamělé a bez pomoci a nehodlalo nacistům ustupovat, zatímco vláda SSSR se s Hitlerem paktovala a rozdělovala si své sféry vlivu, což vyústilo v to, že následně tato země vpadla Polsku bojujícímu s nacisty do zad. Československo bylo v té době nejsvobodnější zemí světa, a proto bylo nacistům trnem v oku. Nic se na tom nezměnilo ani za okupace. Naše země za ni zaplatila nějakými 350 tisíci životy svých občanů. A víš ještě co, Sergeji? Češi nikdy nebojovali za nacisty v žádné jednotce, kterou by snad ustanovili na jejich podporu. Ani rota českých bojovníků na nacismus. Ani zatracená četa. Zatímco bývalých vojáků rudé armády se k nacistům přidal jeden milion. Jeden milion, Sergeji. Zhruba polovinu podle střízlivých odhadů tvořili etničtí Rusové. Je to přesně o půl milionu více, než Čechů, pokud by ti to pořád nedošlo. Nejde jen o Vlasovce, ale třeba 1. kozáckou divizi Wehrmachtu Nikitiče Kononova nebo jednotky Hilfswilliger. Jenom u jednotek SS sloužilo nejméně 100 tisíc obyvatel SSSR. Takový poručík Bronislav Romanovič Antilevskij, nositel titulu Hrdina SSSR a člen letecké jednotky Ostfliegerstaffel, tedy letecké jednotky bojující za Hitlerovo Německo, nebyl žádný Ukrajinec. Jeho kolega kapitán Semjon Trofimovič Byčkov se narodil v Petrovce, což je od Kyjeva nějakých 1500 kilometrů směrem na východ. Ano, tam co je Rusko. Víš, kolik Čechů se přidalo k jednotkám SS nebo Wehrmachtu za války? Asi pět, Sergeji. I kdyby sis to přepočetl na počet obyvatel, pořád jsou Rusové proti Čechům nacistická velmoc. Ale víš co? Jsou to ve skutečnosti hlouposti. Historické paralely, jejichž využívání, překrucování a zneužívání je dobré akorát tak pro kremelskou propagandu. Podstatné totiž nejsou symboly, historické odkazy nebo to, kdo se k čemu vztahuje, ale podstata. Podstata toho, co kdo dělá, v co věří a proč to dělá. V evangeliu svatého Matouše se píše: “Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.” Nacista není ten, kdo měl dědečka nacistu, stejně jako svobodný člověk není ten, kdo měl dědečka hrdinu od Stalingradu. Nacista je ten, kdo se jako nacista chová. Jehož činy jsou nacistické. A ty, milý Sergeji, jsi na rozdíl od drtivé většiny příslušníků mého národa nacista. Víš proč? Protože nacista pohrdá jinými národy a považuje je za méněcenné. Tak jako ty pohrdáš Ukrajinci, protože ti jejich jazyk není dost dobrý pro tvé knihy. Nacista je vyznavačem kultu síly, zabírání cizích území a války jako ospravedlnitelného procesu. Hitler věřil, že jeho národ je vyvolený vládnout těm, které jsou méněcenné. Putin říká to samé. A ty jej slepě následuješ. Jsi jen nabubřelá nacistická ovce, následující vůdce, který přivede tvůj národ do záhuby a zároveň přitom věří ve svou vyvolenost a to, že zabíjet cizí je správné. Jistě, rozdíly mezi Hitlerem a Putinem tu jsou. Hitler měl jedno varle, Putin podle všeho nemá žádné a pak ještě pár detailů, ale mě, stejně jako svatého Matouše, zajímají plody stromu, který zaléváš svou podporou. A v těch u obou zmíněných pánů žádné podstatné nevidím. Vím, že ti to nikdy nedojde, ale kořeny nacismu máš v sobě ty, a ne český národ. Zdroj: EuroZprávy.cz |
