Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show...

Frankurtskou radnici Römer během knižního veletrhu ozvláštnila světelná show (14. října 2017). | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Letos ve stínu, za dva roky v Lipsku mají naše knihy šanci

  • 0
Frankfurt (Od naší zpravodajky) - Frankfurtský knižní veletrh, který v neděli skončil, vsadil letos na čtenářskou kartu – a jeho návštěvnost znovu vzrostla.

Frankfurtský knižní veletrh se letos vrátil ke své podstatě. Kromě prostoru pro uzavírání nových obchodních vztahů totiž návštěvníkům nabídl, aby se na jednom místě setkali s oblíbenými autory. Českému stánku se vedlo dobře, jen by to příště chtělo nápaditější prezentaci.

Přímo z knižního veletrhu

Do německého města během pěti dnů zavítala ověřená jména světové literatury. Salman Rushdie světu vysvětlil, proč sepsal románovou kritiku americké společnosti. Margaret Atwoodová vyprávěla o svém Příběhu služebnice, který díky novému seriálovému zpracování zažívá obrození. Michel Houellebecq zase přítomným čtenářům vyložil, že světu vůbec nerozumí, a literární kritiky rovnou označil za podvodníky.

Nechyběli však ani zástupci populárních žánrů. Britka Paula Hawkinsová, autorka bestselleru Dívka ve vlaku, představila svůj nový román. Největší rozruch však svou přítomností samozřejmě vzbudil Dan Brown s novou knihou Origin, která u nás vyjde pod názvem Počátek.

Zájemci o Brownovo autorské čtení dokonce museli zaplatit něco málo přes šest set korun za vstupenku. A to se mnohým nelíbilo. Koupili si už přece knihu, tak proč by měli ještě investovat za setkání?

Jenže kdo si koupí novou desku své oblíbené kapely, také neočekává, že mu ji pak skupina zadarmo přehraje. Ano, literární tradice káže, že se autorská čtení neplatí, jenže stále je to i byznys. Kde jinde než na veletrhu by se něco takového mohlo zkusit? Navíc když nakladatelství i autoři vidí, že lidé si i přes trochu reptání vstupenky stejně koupí.

Lákání na Chartu 77

Rozhodnutí zaměřit letošní ročník na osobní setkávání s literáty přišel poté, co se minulý rok organizátoři v rámci programu rozhodli soustředit spíše na využití nových technologií v knižním světě.

Změna se vyplatila. Podle neoficiálních informací návštěvnost festivalu znovu vzrostla, ostatně stejně jako knižní trhy v mnoha evropských zemích, jak na veletrhu upozornil šéf významného amerického nakladatelského domu Penguin Random House.

Hlavními tvářemi českého stánku byli letos Jáchym Topol a literární historik Martin Putna. Na pultech ležely tituly Petry Soukupové, Jaroslava Rudiše nebo Eugena Brikcia. Moravská zemská knihovna, která obstarává české zastoupení ve Frankfurtu, se letos rozhodla vybrat za hlavní téma Chartu 77.
„Je to určitý kód, který funguje v západní Evropě. Oni si nás díky tomu pamatují. Na tohle téma je sem dostaneme, pak jim teprve ukazujeme současnou českou tvorbu,“ vysvětluje ředitel instituce Tomáš Kubíček.

Velký zájem o asijské knihy

Klíčem k výběru prezentovaných titulů pro pořadatele byly prestižní literární trofeje. V potaz brali Cenu Jaroslava Seiferta i Magnesii Literu. „Vnímáme to jako vzkaz, že těmito knihami máme Česko reprezentovat v zahraničí,“ říká Kubíček. V další větě nicméně přiznává, že německá a anglická knižní kultura v současné době velký zájem o českou literaturu nejeví, nacházejí naopak zalíbení v asijských autorech.

V roce 2019, kdy Česko bude hlavní zemí knižního veletrhu v Lipsku, se však podle Kubíčka situace změní. Bude zajímavé sledovat, jak si s naší lipskou vizitkou jeho tým společně s nově vzniklým Českým literárním centrem poradí. Doufejme, že do té doby česká prezentace nabídne trochu lákavější vizuální podobu. Pro inspiraci se nemusí chodit daleko. Nad českým stánkem letos ve Frankfurtu výrazně vyčnívalo Polsko nebo Maďarsko.

A možná by také stálo za pokus neřídit se při výběru jen vkusem literárních porotců. Neoceněná zůstává hromada dalších skvělých knih. Dá to sice více práce, ale výsledek může stát za to. Navíc pro zřízené literární centrum to nemusí být tak složité.