Obálka knihy Někdo mě má rád (2020)

Obálka knihy Někdo mě má rád (2020) | foto: Euromedia

Napsali satirický životopis Jiřího Ovčáčka. Mluvčí Hradu jej chválí

  • 130
Po dvou Továrnách na debilno vydali Dominik Landsman a Tomáš Břínek alias TMBK další satiru, teď o hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkovi. „První autorizovaný hanopis“ nese jméno Někdo mě má rád.

Satiru rád zaháním do extrému, určitě se dá dělat i více werichovsky, intelektuálně, ale to mě nebaví, říká Dominik Landsman v rozhovoru pro MF DNES a iDNES.cz.

Proč jste se rozhodli právě pro Jiřího Ovčáčka?
To má dvě roviny. Zaprvé jsme zjistili, že je od Jiřího Ovčáčka celkem jednoduché získat souhlas. On je rád, že o něm někdo píše, ať už je to cokoliv. Kdybychom chtěli totéž napsat třeba o Tomiovi Okamurovi nebo Andreji Babišovi, tak nejenže by nám to nebylo dovoleno, ale ještě by nás dost možná zažalovali.

A ten druhý důvod?
Je to prostě zajímavá, vtipná a vesměs neškodná postava. Jeho existence mi vlastně vyvolává úsměv na rtech. Můžeme si o něm myslet, co chceme, ale svou práci, tedy práci tiskového mluvčího právě Miloše Zemana, dělá dobře.

Část veřejnosti s vámi tento názor asi sdílet nebude.
Jsou to dokonce lidé z mé sociální bubliny. Já ale nejsem z těch, co by Ovčáčka primárně nesnášeli.

Takže jste prostě mluvčímu zavolali, že o něm napíšete knihu?
To napadlo Tomáše, když jsme byli na knižním veletrhu představovat Továrnu na debilno 2. Už trošku podroušení jsme mu zavolali, že bychom rádi sepsali jeho životopis, ve kterém si z něj budeme dělat pr**l. A on řekl, že je to dobrý nápad.

Žádné námitky?
Ne, pak jsme si dali osobní schůzku. To už jsme byli střízliví. Nastínili jsme mu, jak celá kniha bude vypadat, a on rovnou řekl, že autorizaci nebude vyžadovat. Podepsali jsme nějaké smlouvy a bylo hotovo. V podstatě schválil, že o něm můžeme napsat cokoliv.

Vyptával jste se tehdy na něco, co by se vám mohlo hodit?
Ano, na pár věcí jsem se ptal. Třeba mě zaujalo, jak byl u odvodu nebo co prožíval, když se poprvé setkal s Milošem Zemanem. Jinak je to ale hlavně smyšlené.

Jiří Ovčáček o knize Někdo mě má rád

„Knihu jsem pečlivě ještě nepřečetl, šetřím si ji na dovolenou. Znám ale její obsah, protože jsem měl možnost ji ‚prolétnout‘ v elektronické podobě,“ říká mluvčí Hradu.

Někteří čtenáři se podle něj mohou domnívat, že jde o skutečný životopis, stačí však, aby se rychle seznámili s obsahem, a pochopí, že jde o satiru. 

Výsledek hodnotí Jiří Ovčáček jako povedený. „Skvělá práce autorů, protože jde o určitý druh umělecké mystifikace, performance,“ popisuje. Z nápadu knihu napsat byl dle vlastních slov hned nadšen. „Současnost mnohdy začíná připomínat doby tuhé normalizace, kdy opravdová satira budila pohoršení a zákazy. Podívejme se do Ameriky, tam nekorektní vtip může člověka stát pracovní kariéru i společenské vztahy. Proto je každé takové dílo potřebné, je jiskrou ve tmě zatuchlé korektnosti,“ říká. 

Autorizaci knihy nevyžadoval. „Autoři byli zárukou, že půjde o dílo svěží a neotřelé,“ vysvětluje a dodává, že už vlastně oba patří k české satirické klasice.

Vyhnul jste se cíleně něčemu?
Nechtěl jsem v knize rozebírat třeba jeho sexuální orientaci, to mi přišlo zcela zbytečné, a taky jsem z toho vyřadil jeho skutečnou rodinu. Rodiče jsem tam samozřejmě nějak zakomponovat musel, ale to je moje fabulace. Nechtěli jsme do toho tahat jiné osobnosti než ty veřejné. Přišlo by mi to netaktní a vlastně i nezajímavé.

Tak jste si pak sedl k počítači a sepsal příběh, ve kterém se Jiří Ovčáček stává tak trochu Forrestem Gumpem a je přítomen u většiny zásadních událostí československé i české historie.
Ještě než jsem vymyslel, jak to psát, přemýšlel jsem, jestli to vůbec psát. Pokud bych to napsal nějak oslavněji, tak by mě má sociální bublina odepsala. Jak jsem už řekl – nesnáší ho. Zároveň mi ale došlo, že když to napíšu opačně, budou mě zase nesnášet obdivovatelé Miloše Zemana... Tak jsem se prostě na všechno vykašlal, přijal to jako výzvu a vymysleli jsme s Tomášem toto gumpovské pojetí, kdy se Ovčáček někde omylem nachomýtne, o něčem náhodou rozhodne, aniž by se o to zasadil, a tak dále...

Dostali jste od něj už reakci?
Knihu jsme mu posílali, ale nějak se nepídíme po tom, jestli ji už četl. Vím jen, že sdílel pohlednici, která vznikla během focení obálky. Na ni se ale nehodila, tak jsme ji využili takhle. Má ji někde vystavenou.

Zasahoval vám nějak TMBK do psaní?
Navzájem se sobě do práce nepleteme. Musím říct, že tohle opravdu celé vymyslel on. Sehnal kontakt na Jiřího Ovčáčka, domluvil to... a já pak napsal text, který podle mě možná ani nečetl. Vždycky mu totiž udělám poznámku, kam by se hodila koláž, tak si myslím, že si jen přečte danou stránku a něco k tomu vymyslí.

Co nakladatelství? To vám do práce také nezasahovalo?
Vzhledem k tomu, že nápad vznikl na veletrhu, ve stanu Euromedia a byl u toho ředitel nakladatelství, kterému se to líbilo, tak ne. Přišlo mu to dobré od začátku, samozřejmě za podmínky, že půjde o satiru. Takže jsme měli volnou ruku a ještě nám pomohli připravit smlouvy.

A co další kniha? Už něco plánujete?
Ano, vyjde ale až v září, bude to o karanténě, pandemickém roku. V podstatě od března do března. Musím říct, že mi z toho všeho už úplně není do smíchu.