Pátek 23. října 2020, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. října 2020 Teodor, Theodor

Nejsem disidentský hlas z Wu-chanu, psala jsem pravdu, míní zakázaná autorka

Exkluzivně   7:59
Čínská spisovatelka Fang Fang běžně rozhovory nedává. Od publikace Deníku z Wu-chanu jsou pro ni rizikem. V rámci českého vydání však učinila výjimku.

Autorka píše v knize o dění ve svém rodném Wu-chanu v průběhu izolace města. | foto: Profimedia.cz

Rozhovor vznikal korespondenčně a přeložila jej Zuzana Li, která do češtiny převedla i Deník z Wu-chanu. Fang Fang v něm píše o chaosu a strachu, který ovládl její rodné město během karantény. Autorka otázek Chan Kchuej dlouhodobě žije v Praze a v rámci ICA, s.z. organizuje kulturní akce a mezinárodní projekty.

Celý život píšete fikci. Bylo psaní deníku výrazně odlišné?
V prvé řadě chci znovu zdůraznit, že jsem nikdy neměla v plánu napsat deník. Sbírala jsem si materiál pro plánovaný román Zápisky z uzavřeného města. Zapisovala jsem si faktické informace a vlastní pocity, které jsem měla v úmyslu literárně zpracovat. Napsala jsem jich už dobrých dvacet a ani mě nenapadlo, že bych je někdy publikovala jako celek. Říkala jsem si jen, že to, co zažíváme, není žádná maličkost a někdo by to měl zaznamenat. 

Dnes si zpětně uvědomuji, že kdybych skutečně ten den nezapsala, co se stalo, na spoustu věcí už bych si nevzpomněla. Jako první ty moje poznámky dali dohromady vlastně čtenáři. Kdosi je nakopíroval za sebe a dal to na internet pod názvem Deník Fang Fang nebo Karanténní deník. Ani nevím, kdo to byl. A je fakt, že jsem své poznámky psala každý den, takže jsem se názvu „deník“ nebránila. Psaní denních záznamů se pochopitelně od psaní románu značně liší. Psala jsem popravdě, soustředila se na fakta a nikdy jsem nevěděla, co přinese další den.

Když jste své záznamy v únoru a březnu psala, covid-19 tehdy řádil hlavně ve Wu-chanu a v Číně. Pro svět to byla první zkušenost s novým typem koronaviru. Jak se na epidemii díváte dnes?
Své záznamy o dění ve Wu-chanu jsem začala psát proto, že se mé město, můj domov, se kterým jsem bytostně spjata, ocitlo ve zcela výjimečné situaci. Uzavřít deset milionů lidí do karantény bylo bezprecedentní rozhodnutí. Jako spisovatelka jsem se cítila povinována zapsat, co se ve Wu-chanu v době karantény děje. Moje přirozenost mi velela zaznamenat události jednak pro nás pro všechny, kteří jsme uvízli ve městě, a jednak dát vědět světu tam venku, co se děje uvnitř, když je mezi námi neproniknutelná zeď. Později jsme zase chtěli vědět, jak k tomu vlastně došlo, že se nebezpečný virus takto rozšířil, čí chyba to byla, kdo za to může, že musíme trpět. Na některé otázky nemáme odpověď dodnes.

Tehdy jste nemohla tušit, že se virus rozšíří do celého světa. Sledujete, co se děje i jinde?
Sledovat něco z dálky a prožívat to ve vlastním domově je rozdíl. Když sleduji ve zprávách nebo na sociálních sítích, co se děje v dalších zemí a městech, pochopitelně mě to nenechává chladnou. Je to podobné, jako když tehdy jiní soucítili s námi ve Wu-chanu. Lidé zakouší epidemii na různých místech různými způsoby. A média pochopitelně vybírají dle svého, jaký příběh zveřejní a jaký ne, sledují své cíle. Oficiálním zprávám nevěnuji velkou pozornost, když už tak raději osobním příběhům. V březnu jsem psala o naději, že se lidé v boji proti viru spojí, ale dnes je vidět a slyšet spíš opak. Mám pocit, že virus je mnohem víc využíván k rozdmýchávání nenávisti, než že by působil jako motivace k zanechání vzájemných sporů a povzbuzení spolupráce. 

Jak už jsem řekla, situaci vnímám, ale nesleduji ji podrobně, svou energii a čas chci raději směřovat do vlastní drobné práce, kterou považuji za užitečnou. Všude na světě mají své spisovatele, své reportéry, své Fang Fang. Ti se epidemii věnují na místě a píšou o ní.

Si udělal z Číny nepřítele světa, řekla elitní komunistka. Vyloučili ji

Psát o epidemii mohl v podstatě každý, kdo ji na vlastní kůži intenzivně zažil, nemusela jste to být zrovna vy. Když dnes víte, jaké útoky jste si za své záznamy vysloužila, jak velkému tlaku a projevům nenávisti jste byla vystavena, jak jste se dostala až na přední stránky médií, což všechno jistě velmi zasáhlo do vašeho života, zalitovala jste někdy, že jste se do toho vůbec pustila?
Ty reakce byly naprosto absurdní! Člověk uvízne zavřený ve městě, kde zabíjí neznámý virus, dva měsíce píše o epidemii, a pak ho začnou atakovat za to, že je „západní špión, zaprodanec a zrádce vlasti“? Považte, jaká společnost to musí být, že nedokáže tolerovat takový hlas, jako je ten můj? V těch mých poznámkách není dohromady nic podvratného, už vůbec to není žádný disidentský hlas, jen jsem prostě neopěvovala naše vůdce a stranu, nepodlézala jsem moci. Nic víc. 

Psala jsem o svém smutku, o problémech, které s epidemií vypluly napovrch, kritizovala jsem nedostatky v řešení problémů, a občas jsem navrhla z mého pohledu lepší způsob řešení. Obyčejným lidem, které epidemie postihla, jsem vyjadřovala soucit a také obdiv za to, s jakou trpělivostí a vytrvalostí se se situací vyrovnávali. A důrazně jsem trvala na potrestání viníků. To se přece rozumí samo sebou! 

V ideální společnosti asi ano.
Dodnes ty útoky vůči mé osobě nechápu. Taky mě zaráží, že po čtyřiceti letech reforem a uvolňování poměrů v zemi u nás není tolerance vůči tak mírnému hlasu, jako je ten můj. To má náš veřejný prostor tak úzké vymezení? Svoboda projevu je až takto omezená? Není mnoho lidí na světě, kteří ustojí líté veřejné útoky. Navíc když se člověk stane živým terčem internetu, dopadne to i na rodinu a přátele. 

Mám obrovské štěstí, že v rodině nemáme podnikatele ani funkcionáře, ani já jsem nikdy žádnou moc neměla, takže na nás nemůžou najít žádné přestupky, nic nezákonného. Nemusíme se bát, že na nás vytáhnou něco zástupného, za co by nám mohli dělat problémy. Takže jsem ty útoky mohla ustát. Rozhodně nelituji. I dnes jsem naopak ráda, že jsem to zapsala. Jinak by se o všech těch lidech a událostech, o kterých jsem psala, nikdo nedozvěděl.

A jak se vám daří dnes?
Mám dlouhodobé problémy se zády, k tomu ten tlak a nejistota, zdaleka není všechno za mnou, takže se v současné době snažím co nejvíce odpočívat a načerpávat síly. Letos mi měl na jaře vyjít nový román, ale nakladatelství vzhledem k problémům vydání odložilo na neurčito. Také dotisky a další vydání mých starších věcí jsou u ledu. V časopisech mi teď už vůbec nic neotisknou. Zákaz vydávání je pro spisovatele obrovský trest. Média mají zakázáno se mnou komunikovat. Osobní rozhovory na sítích jsou okamžitě mazány a blokovány. V novinách se nesmí objevit mé jméno, mazány jsou dokonce zmínky o čemkoliv, co se mnou nějak souvisí. 

Nevím, jestli to je nařízení shora, nebo jestli to je rozhodnutí vedení jednotlivých médií ze strachu před problémy. Pokud to první a je to chladná ostrakizace ze strany státu, aby mi nahnali strach, pak to až zas tak hrozivé není. Pokud to je ale to druhé a je to vlastní volba všech těch lidí, pak to hrozivé je, něco takového skutečně nahání strach. Nevím, jak dlouho tahle ostrakizace potrvá. Naštěstí jsem trpělivá povaha. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Pořád věřím, že Čína nepůjde cestou eskalace k další kulturní revoluci.

Autor:
  • Nejčtenější

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Zemřela Jana Andresíková, představitelka paní Černé z Arabely. Měla covid-19

Ve věku 79 let podlehla nákaze koronavirem herečka a pedagožka Jana Andresíková. Proslavila se zejména jako čarodějnice...

Zemřel Zdeněk Dolanský, herec z Kriminálky Anděl či Policie Modrava

Ve věku 68 let zemřel herec Zdeněk Dolanský, herec známý ze seriálů Kriminálka Anděl nebo Policie Modrava. Na...

Za pár hodin ze mne covid udělal trosku, vzkazuje režisér Ivan Fíla

Koronavirem se nakazil režisér Ivan Fíla. „Navzdory mé skvělé fyzické kondici stačilo jen pár hodin, aby covid ze mě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zeman přijal Michala Davida a Lichtenberga, mluvili o stavu soukromé kultury

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek odpoledne přijal zpěváka a skladatele Michala Davida společně s producentem a...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Po Poirotovi dodnes truchlím. Byl to můj nejlepší přítel, přiznává Suchet

Decentní, distingovaný, v nejlepším slova smyslu anglický. Takový je ve své autobiografii Za objektivem David Suchet....

RECENZE: Nezvyklý a zábavný debut z Jáchymova. To je román Uranova

Uranova vyčnívá. Literární debut reklamní textařky a příležitostné scenáristky Lenky Elbe totiž není žádnou další...

RECENZE: Autor satiry o novém Hitlerovi předvádí polotrapné vtipkování

V pražském Argu vydali druhý román německého bestselleristy Timura Vermese. Jeho prvotina Už je tady zas předvedla, jak...

RECENZE: Gibsonovo Médium je stylisticky vybroušený sci-fi thriller

Otec literárního sci-fi subžánru zvaného kyberpunk William Gibson, jehož románový debut Neuromancer z roku 1984 je...

Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu
Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu

Když se řekne Sunar, co se vám jako první vybaví? Chutné sušené mléko? Není se čemu divit. Sunar a jeho kojenecká výživa tu je pro naše miminka už...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Tři týdny a konec. Prodloužení restrikcí by nás zničilo, tvrdí obchodníci

Vládní rozhodnutí o uzavření obchodů a služeb jejich provozovatele rozzlobilo, přestože většina z nich tento krok...