Sobota 22. února 2020, svátek má Petr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 22. února 2020 Petr

Kapitán Exner i rada Vacátko jsou unikátem, dokazují Dějiny české detektivky

  11:47aktualizováno  11:47
Humorná, parodická, politická. Česká detektivka za posledních 150 let změnila mnohokrát tvář. Zdravý člověk se samozřejmě nechce stát obětí zločinu. O to víc ho však fascinuje trestná činnost, když se objeví ve filmu či literatuře.

Postavu rady Vacátka dal světu spisovatel Jiří Marek. V televizním zpracování mu tvář propůjčil Jaroslav Marvan | foto: Archiv ČT

V té české figuruje kriminální próza už přibližně 150 let. Její nejzásadnější díla, autory a momenty shrnují v knize Dějiny české detektivky Pavel Mandys a Michal Jareš. V nakladatelství Paseka vychází ve středu 5.února.

Ptát se v úvodu, zažila-li už česká detektivka zlatou éru, by bylo poněkud troufalé. Ani sami autoři nedokážou na otázku jednoznačně odpovědět. Kriminální próza se přitom zrodila nenápadně z morytátů, časopisových povídek a sešitů. Začátek století patřil cliftonkám, oficiálně známým jako Detektivní novelly, které čtenářům daly asi prvního českého detektiva Léona Cliftona (jménu navzdory). 

Fotogalerie

V nově vzniklém Československu se pak nikomu příliš nezamlouvala postava „spravedlivého ochránce zákona“, a tak chvíli trvalo, než se v knihkupectvích roku 1928 objevil dle odborníků první detektivní román Tajemství obrazárny od Emila Vachka. 

Ačkoliv Mandys s Jarešem upozorňují, že vykazuje spíše prvky ironické a parodické. Popularita žánru začala růst a postupně se přidávala jména jako Zdeněk Jirotka, Vladimír Neff, Jaroslav Žák a Vlastimil Rada. Detektivka přestávala být podvratným žánrem. Karel Čapek popisuje, jak se díky zkoumání světa zločinu začala zabývat problematikou spravedlnosti.

Roku 1948 však komunistický režim žánr smetl ze stolu. Kriminální prózu označil za brakovou a nevýchovnou, v roce 1949 zcela zmizela z edičních plánů. Socialistický člověk přece nevraždí, shrnují autoři trefně v názvu třetí části knihy. Vrah proto musel v mnoha případech ustoupit záškodníkovi. 

Oficiální zelenou získalo krimi až po konferenci sovětských spisovatelů v Moskvě v roce 1958. Soudruzi si uvědomili, že i jimi odmítaný žánr může „pomáhat straně všemi uměleckými prostředky při výchově lidí, a především mládeže v duchu komunistické morálky“. 

Jak kniha vznikala?

„Prvotní impuls přišel tuším od Pavla Mandyse, který si pak ke spolupráci přizval Michala Jareše. Považuji to za velmi šťastné autorské setkání -- oba se detektivkou systematicky zabývají, Pavel jako kritik, Michal jako literární historik. A oba umí psát zasvěceně, a přitom čtivě, což jsou kvality, které v nakladatelství pěstujeme,“ říká šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček

K pár autorům, kteří se psaní detektivek věnovali od druhé poloviny padesátých let, se začali přidávat další. Edvard Valenta, Jan Zábrana, Josef Škvorecký, Anna Sedlmayerová. Vznikaly klenoty, které si pamatujeme dodnes, mnohdy díky televizním adaptacím.

Normalizační léta se nesla v duchu poklesu kvality žánru, snahy očistit štít příslušníků SNB, zároveň se však do knihkupectví dostávaly dnes už téměř nepředstavitelné statisícové náklady. 

Svou pozici si tehdy upevnil Václav Erben a jeho exnerovky nebo Eva Kačírková se svými „osamělými amatérskými vyšetřovateli“. Jistou změnu přinesla devadesátá léta, která přirozeně generovala tak velké množství podnětů pro autory kriminálních příběhů, že z nich mohou těžit ještě v roce 2020.

Zcela stěžejní moment pro tuzemskou i světovou detektivku znamenal příchod skandinávské krimi. Tolik sériových vrahů páchajících brutální zločiny, kteří se najednou objevovali na stránkách knih, se možná za dobu existence žánru ani neprošlo po povrchu zemském.

Tolik velmi stručný nástin vývoje české kriminální prózy, který vychází z více než čtyř set stran koncentrovaných informací sesbíraných Mandysem a Jarešem. Jak tedy vypadají typičtí čeští literární detektivové? Od anglosaských se obvykle dost liší, píší autoři´: „Bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou.“

Co přejí autoři detektivce do budoucna?

„Já si samozřejmě přeji, aby se u nás i ve světě psaly detektivky s neobvyklým nápadem, s invenčními zápletkami, s originálními hrdiny zasazenými do realistického, ale ne nudného prostředí. Ale pravda je spíše taková, že čtenáři mají radši povědomé schéma a - jak ukazují domácí prodejní neúspěchy mnoha skvělých zahraničních autorů – jakmile se tomuto schématu něco vymyká, polekají se,“ říká Pavel Mandys.

Jednoduše jsou na prvním místě lidmi, až poté detektivy. Není proto divu, že mnohdy jejich předobrazy nebo jimi vyšetřované zločiny koření ve skutečnosti. Třeba Panoptikum starých kriminálních příběhů od Jiřího Marka, ze kterých později vzešli dodnes reprízovaní Hříšní lidé města pražského.

Psal se asi rok 1966, když Markovi, tehdejšímu děkanovi Fakulty osvěty a novinářství, vnukl docent František Gel, který za první republiky pracoval jako soudničkář, myšlenku, zdali by se nechtěl věnovat starým soudním případům i ve své literární tvorbě. 

„Nápad se mi moc nezamlouval, ale zkusil jsem napsat první povídku. Kolega Gel ji přečetl a mlčky mi ji vrátil. Až za několik dní mi řekl, že se mu líbila, že si jen nebyl jistý, jestli tam není více fantazie než pravdy, ale usoudil, že je napínavě i humorně vyprávěna,“ vzpomínal Marek v roce 1992 na povídku Muž v černém.

Nejen typologie detektiva však odlišuje tuzemskou kriminální prózu od zahraniční. „Česká veřejnost v sobě má zakořeněnou nedůvěru k ‚vrchnosti‘ a jejím ‚drábům‘. Takto už publicisté za první republiky vysvětlovali, proč čeští autoři píší příběhy odehrávající se v Anglii a ne doma. I nová československá policie si zprvu nesla pověst císařského špicla a pro české autory byl problém obsadit jako hlavního kladného hrdinu domácího policistu nebo četníka.

„Podobná situace nastala v roce 1990. Takže zatímco u klasické britské školy je policie jen neschopná a u americké drsné školy občas ještě zkorumpovaná, v našem prostředí byl policista v několika dlouhých obdobích představitelem represí a bezpráví. A žádného soukromého detektiva, který by policejní hříchy napravil, čeští autoři použít nemohli,“ vysvětluje Mandys. 

Uchylovali se tak mnohdy k parodiím, ironizaci a humoru. „Není to jistě ve světě ojedinělé, ale v našem prostředí to lze spatřovat coby dlouhodobý a trvalý jev, který – pokud je vyvážen – dává něco zajímavého žánru samotnému,“ podotýká Jareš. Snad si tato svá specifika, navzdory světovému trendu, bude držet i do budoucna.

  • Nejčtenější

PRVNÍ DOJMY: Co až tvé nahé fotky uvidí mamka? I herečky V síti pláčou

Vít Klusák zažívá věk zralosti. Zatímco v debutu Český sen ubližovala mystifikace neškodným zástupům toužícím po...

Co to k čertu mělo znamenat? Trump zkritizoval Oscara za film Parazit

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na předvolebním mítinku v Coloradu kritizoval, že hlavní cenu americké...

RECENZE: The Kelly Family přivezli kýč, konfety a hromadu naučených póz

Jeden už by málem zapomněl, proč tuhle zpívající famíliji v polovině 90. let tak intenzivně nesnášel. Po pětadvaceti...

RECENZE: Přesná Zuzana Stivínová vyvádí Jiřinu Štěpničkovou z Pasti

Každý příběh herečky potřebuje jednu klíčovou podmínku: neméně silnou hereckou osobnost v hlavní roli. A to snímek...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Billie Eilish představila titulní píseň k nové bondovce. Poslechněte si ji

Zpěvačka Billie Eilish zveřejnila píseň k novému filmovému dobrodružství agenta 007 Jamese Bonda. Zařadila se tak po...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

J. K. Rowlingová mi prošlapala cestičku, říká autor Řek Londýna Aaronovitch

Sága Řeky Londýna je asi největší britský fantasy fenomén od dob Harryho Pottera. Její autor Ben Aaronovitch znovu...

Kdo je polomrtvá dívka z Temže? Setterfieldová se vyžívá v gotice

Když do zapadlého hostince vstoupí nový host, je to pro místní štamgasty vždy pozdvižení. Když se však ve dveřích...

Na jaře do Prahy zavítá Jo Nesbo i milovník úhořů Svensson

Norský spisovatel Jo Nesbo přijede v dubnu do Prahy. S českými čtenáři se naposledy setkal v roce 2015, kdy zde...

RECENZE: Dobrá práce! Antarktida baví, učí, zkouší, provokuje i probouzí

David Böhm a Jiří Franta, známá umělecká dvojka. Realizují se v živelné kresbě i zábavně podaném konceptuálním umění,...

Prodáváte rasistické zákusky, tvrdí zákazníci. Tradiční, brání se výrobce

Čokoládová pusinka, zákusek populární hlavně během německých únorových karnevalů, narazila na odpor kvůli svému...

Všichni jste krásní, říká modelka. Předávání cen moderovala zcela nahá

Modelka Ibi Støvingová (45), která moderuje dánskou verzi americké show Naked Attraction, vyvolala pozdvižení...

Výrobce největšího mobilního propadáku definitivně zavírá krám

Po třech letech od uvedení prvního neúspěšného pokusu prorazit na smartphonový trh značka Essential od spoluzakladatele...

PRVNÍ DOJMY: Co až tvé nahé fotky uvidí mamka? I herečky V síti pláčou

Vít Klusák zažívá věk zralosti. Zatímco v debutu Český sen ubližovala mystifikace neškodným zástupům toužícím po...

Nenáviděla jsem se za svá prsa, říká Fialová. Poprsí si nechala zmenšit

Herečka Kateřina Marie Fialová (22), známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě či show Tvoje tvář má známý hlas, šla...