Neděle 9. května 2021, svátek má Ctibor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. května 2021 Ctibor

Kapitán Exner i rada Vacátko jsou unikátem, dokazují Dějiny české detektivky

  11:47
Humorná, parodická, politická. Česká detektivka za posledních 150 let změnila mnohokrát tvář. Zdravý člověk se samozřejmě nechce stát obětí zločinu. O to víc ho však fascinuje trestná činnost, když se objeví ve filmu či literatuře.

Postavu rady Vacátka dal světu spisovatel Jiří Marek. V televizním zpracování mu tvář propůjčil Jaroslav Marvan | foto: Archiv ČT

V té české figuruje kriminální próza už přibližně 150 let. Její nejzásadnější díla, autory a momenty shrnují v knize Dějiny české detektivky Pavel Mandys a Michal Jareš. V nakladatelství Paseka vychází ve středu 5.února.

Ptát se v úvodu, zažila-li už česká detektivka zlatou éru, by bylo poněkud troufalé. Ani sami autoři nedokážou na otázku jednoznačně odpovědět. Kriminální próza se přitom zrodila nenápadně z morytátů, časopisových povídek a sešitů. Začátek století patřil cliftonkám, oficiálně známým jako Detektivní novelly, které čtenářům daly asi prvního českého detektiva Léona Cliftona (jménu navzdory). 

Fotogalerie

V nově vzniklém Československu se pak nikomu příliš nezamlouvala postava „spravedlivého ochránce zákona“, a tak chvíli trvalo, než se v knihkupectvích roku 1928 objevil dle odborníků první detektivní román Tajemství obrazárny od Emila Vachka. 

Ačkoliv Mandys s Jarešem upozorňují, že vykazuje spíše prvky ironické a parodické. Popularita žánru začala růst a postupně se přidávala jména jako Zdeněk Jirotka, Vladimír Neff, Jaroslav Žák a Vlastimil Rada. Detektivka přestávala být podvratným žánrem. Karel Čapek popisuje, jak se díky zkoumání světa zločinu začala zabývat problematikou spravedlnosti.

Roku 1948 však komunistický režim žánr smetl ze stolu. Kriminální prózu označil za brakovou a nevýchovnou, v roce 1949 zcela zmizela z edičních plánů. Socialistický člověk přece nevraždí, shrnují autoři trefně v názvu třetí části knihy. Vrah proto musel v mnoha případech ustoupit záškodníkovi. 

Oficiální zelenou získalo krimi až po konferenci sovětských spisovatelů v Moskvě v roce 1958. Soudruzi si uvědomili, že i jimi odmítaný žánr může „pomáhat straně všemi uměleckými prostředky při výchově lidí, a především mládeže v duchu komunistické morálky“. 

Jak kniha vznikala?

„Prvotní impuls přišel tuším od Pavla Mandyse, který si pak ke spolupráci přizval Michala Jareše. Považuji to za velmi šťastné autorské setkání -- oba se detektivkou systematicky zabývají, Pavel jako kritik, Michal jako literární historik. A oba umí psát zasvěceně, a přitom čtivě, což jsou kvality, které v nakladatelství pěstujeme,“ říká šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček

K pár autorům, kteří se psaní detektivek věnovali od druhé poloviny padesátých let, se začali přidávat další. Edvard Valenta, Jan Zábrana, Josef Škvorecký, Anna Sedlmayerová. Vznikaly klenoty, které si pamatujeme dodnes, mnohdy díky televizním adaptacím.

Normalizační léta se nesla v duchu poklesu kvality žánru, snahy očistit štít příslušníků SNB, zároveň se však do knihkupectví dostávaly dnes už téměř nepředstavitelné statisícové náklady. 

Svou pozici si tehdy upevnil Václav Erben a jeho exnerovky nebo Eva Kačírková se svými „osamělými amatérskými vyšetřovateli“. Jistou změnu přinesla devadesátá léta, která přirozeně generovala tak velké množství podnětů pro autory kriminálních příběhů, že z nich mohou těžit ještě v roce 2020.

Zcela stěžejní moment pro tuzemskou i světovou detektivku znamenal příchod skandinávské krimi. Tolik sériových vrahů páchajících brutální zločiny, kteří se najednou objevovali na stránkách knih, se možná za dobu existence žánru ani neprošlo po povrchu zemském.

Tolik velmi stručný nástin vývoje české kriminální prózy, který vychází z více než čtyř set stran koncentrovaných informací sesbíraných Mandysem a Jarešem. Jak tedy vypadají typičtí čeští literární detektivové? Od anglosaských se obvykle dost liší, píší autoři´: „Bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou.“

Co přejí autoři detektivce do budoucna?

„Já si samozřejmě přeji, aby se u nás i ve světě psaly detektivky s neobvyklým nápadem, s invenčními zápletkami, s originálními hrdiny zasazenými do realistického, ale ne nudného prostředí. Ale pravda je spíše taková, že čtenáři mají radši povědomé schéma a - jak ukazují domácí prodejní neúspěchy mnoha skvělých zahraničních autorů – jakmile se tomuto schématu něco vymyká, polekají se,“ říká Pavel Mandys.

Jednoduše jsou na prvním místě lidmi, až poté detektivy. Není proto divu, že mnohdy jejich předobrazy nebo jimi vyšetřované zločiny koření ve skutečnosti. Třeba Panoptikum starých kriminálních příběhů od Jiřího Marka, ze kterých později vzešli dodnes reprízovaní Hříšní lidé města pražského.

Psal se asi rok 1966, když Markovi, tehdejšímu děkanovi Fakulty osvěty a novinářství, vnukl docent František Gel, který za první republiky pracoval jako soudničkář, myšlenku, zdali by se nechtěl věnovat starým soudním případům i ve své literární tvorbě. 

„Nápad se mi moc nezamlouval, ale zkusil jsem napsat první povídku. Kolega Gel ji přečetl a mlčky mi ji vrátil. Až za několik dní mi řekl, že se mu líbila, že si jen nebyl jistý, jestli tam není více fantazie než pravdy, ale usoudil, že je napínavě i humorně vyprávěna,“ vzpomínal Marek v roce 1992 na povídku Muž v černém.

Nejen typologie detektiva však odlišuje tuzemskou kriminální prózu od zahraniční. „Česká veřejnost v sobě má zakořeněnou nedůvěru k ‚vrchnosti‘ a jejím ‚drábům‘. Takto už publicisté za první republiky vysvětlovali, proč čeští autoři píší příběhy odehrávající se v Anglii a ne doma. I nová československá policie si zprvu nesla pověst císařského špicla a pro české autory byl problém obsadit jako hlavního kladného hrdinu domácího policistu nebo četníka.

„Podobná situace nastala v roce 1990. Takže zatímco u klasické britské školy je policie jen neschopná a u americké drsné školy občas ještě zkorumpovaná, v našem prostředí byl policista v několika dlouhých obdobích představitelem represí a bezpráví. A žádného soukromého detektiva, který by policejní hříchy napravil, čeští autoři použít nemohli,“ vysvětluje Mandys. 

Uchylovali se tak mnohdy k parodiím, ironizaci a humoru. „Není to jistě ve světě ojedinělé, ale v našem prostředí to lze spatřovat coby dlouhodobý a trvalý jev, který – pokud je vyvážen – dává něco zajímavého žánru samotnému,“ podotýká Jareš. Snad si tato svá specifika, navzdory světovému trendu, bude držet i do budoucna.

  • Nejčtenější

Sport není nadřazen kultuře. Zaorálek čeká od 17. května rovné podmínky

Od 17. května by měly být nastaveny rovné podmínky pro návštěvy kulturních akcí, uvedl ve čtvrtečním pořadu Rozstřel od...

RECENZE: Zase jeden geniální protiva. Tentokrát hledá vrahy Einstein

Pod názvem Einstein – Případy nesnesitelného génia startuje v sobotu na Primě další krimiseriál založený na tezi, že...

KOMENTÁŘ: Pirátský soudní paradox. Proč by měl Šarlatán platit náhradu škody

Premium Do finále Oscarů se český Šarlatán sice neprobojoval, zato se však dostal až k soudu. A dost možná tam stráví více času...

Zaorálkovi vadí, že by kulturní akce byly fakticky možné jen s PCR testy

Ministr kultury Lubomír Zaorálek kategoricky nesouhlasí s tím, aby kultura byla oproti ostatním znevýhodněna tím, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Neberte se tak vážně. Ohromně vás to vzpruží, vzkazuje oslavenkyně Bohdalová

Premium První dáma českého filmu slaví 3. května devadesátiny. Kdo by čekal, že na prahu svého životního jubilea zvolnila...

Pochvaly bych výrazně omezil, víc berou než dávají, vysvětluje psycholog

Premium Stále více čelíme nezdravému tlaku, abychom byli úspěšnější a výkonnější. Jak budovat zdravé sebevědomí? Jak správně...

Opakovaný výstup na osmitisícovku může urychlit demenci, říká neurochirurg Beneš

Premium Špičkový neurochirurg Vladimír Beneš, už třetí v řadě slavné neurochirurgické dynastie, o šťourátku v mozku, hezkých...

Pohodlnější to nikdy nebylo. Velký přehled služeb televize přes internet

Premium Otestovali jsme devět služeb televize přes internet. Vybrali jsme ty, které můžete používat s libovolným poskytovatelem...

  • Další z rubriky

Rumcajs, Manka, Cipísek a ti další. Václav Čtvrtek napsal i 155 pohádek ročně

Premium Václav Čtvrtek se narodil před 110 lety a s oblibou říkával: „Prázdný papír mě dráždí.“ Knihy psal celý život, ale...

RECENZE: Mlsné medvědí příběhy se dají číst na dva hravé způsoby

Začalo to ochutnávkou v podobě filmového pásma pro kina, pak se Mlsné medvědí příběhy podávaly coby hlavní chod na půdě...

Dnes zapomenuté, kdysi nejúspěšnější. Roky Virginie Woolfové vychází česky

Poprvé vyšel před osmdesáti lety, českého překladu se mu však dostává až nyní. Román Roky anglické autorky Virginie...

RECENZE: Výtečné čtení. Nové detektivky vyprávějí o zločinu v JAR i Rakousku

Jihoafrický spisovatel Deon Meyer patří mezi hvězdy světové krimi literatury a aktuálně mu v Česku vyšel román Poslední...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Výchova šokem: policie vytáhla čumila z auta, aby si prohlédl mrtvolu

Na německé dálnici A3 v Hesensku v neděli zahynuli při dopravní nehodě dva mladí lidé, muž ve věku 35 let na místě,...

Máte jeden z těchto mobilů? Brzy si s ním na mobilním internetu neškrtnete

Letošek je v Česku ve znamení vypínání sítí postavených na zastaralé 3G technologii. Jako poslední ji koncem listopadu...

Kristelová žaluje Novotného. Za zničenou kariéru chce půl milionu

Soud začal projednávat žalobu Kateřiny Kristelové na Pavla Novotného. Moderátorka tvrdí, že jí někdejší bulvární...

Nová Škoda Fabia odhalena, ceny startují na 330 tisících

Škoda odhalila v online světové premiéře čtvrtou generaci modelu Fabia. Automobilka také zveřejnila základní cenu...

KOMENTÁŘ: Konec legrace, teď začne pořádné zdražování

Postupné zpomalování růstu cen, které v Česku probíhalo od loňského července, je u konce. V březnu byla inflace na...