Kniha o Davidu Bowiem se tváří luxusně, ale trpí nedostatkem nadhledu

  7:59aktualizováno  7:59
Jako knižní milostné vyznání Davidu Bowiemu by monografie Bowie z pera Pata Gilberta obstála. Kdo by ale očekával hlubší a zasvěcenější rozbor jeho bohaté hudební kariéry, má smůlu.

David Bowie ve videoklipu Blackstar | foto: Columbia

Na zadní straně fotograficky bohatě vypraveného svazku čteme reklamně nabubřelé výkřiky o„nejvšestrannějším, nejzáhadnějším a nejnezapomenutelnějším performerovi všech dob“. Jeden by si řekl, že je Gilbert do Davida Bowieho zamilovaný, zvlášť když si v jeho medailonku přečte, že coby šéfredaktor časopisu MOJO v roce 2002 přenechal na měsíc svou funkci právě Bowiemu a že žije v Londýně nedaleko jeho starého rodinného domu.

Po pečlivém pročtení zjistíme, že Patu Gilbertovi scházel nadhled a odstup. Vliv Davida Bowieho na populární hudbu byl značný, ale Gilbert jako kdyby bral skoro každý jeho hudební krok málem jako písmo svaté. Vše je pro něj „kultovní“, včetně Bowieho pruhu přes obličej na obale alba Aladdin Sane. Ano, je to slavný snímek, mnohokrát parafrázovaný i napodobovaný, ale proč hned kultovní? 

Fotogalerie

Na několika místech autor vyzdvihuje Bowieho smysl pro britsky suchý a třaskavý humor. Proč ho nevyužil i na stránkách své knížky? A dále, což se týká českého překladu, není jasné, proč se text hemží chybami (Monkeys místo Monkees, Morrisey místo Morrissey) a podivnými formulacemi typu „Také jej stále více fascinovaly dívky. A právě tento zájem jej vedl k přijetí zvláštních fyzických rysů, které v následujících letech nezměrně posílily jeho nadpozemské kouzlo“ nebo „Bowie se v 90. letech stále více zajímal o počítače, které mu pomáhaly při skládání a s jejichž pomocí zkoumal nové hranice internetu.“ 

Těžko říct, zda byl takto neobratně napsán už i originál, nebo si prostě překladatel s některými pojmy nevěděl rady. I na jiných místech, kde je řeč o „metalovém rocku“ a dalších kostrbatých hudebních charakteristikách, se čtení zadrhne. 

Chcete-li si prohlédnout fotografie a do slovního doprovodu jen tu a tam letmo nahlédnout, lze publikaci doporučit. Jinak se nelze ubránit dojmu, že zrovna David Bowie by si místo upachtěné ódy na jeho výjimečnost zasloužil kritičtější a věcnější text.

Témata: David Bowie, Londýn, Mojo
  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

Salman Rushdie postavil Zlatý dům. Pozlobil feministky

Spisovatel Salman Rushdie ve své novince zarývá nehty pod kůži americké společnosti. Kam se za poslední léta posunula...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Návrat Dagmar Havlové ke komedii zařídili jiskřiví Vlastníci

Místo Dvanácti rozhněvaných mužů sedí kolem stolu čtrnáct majitelů bytů. Nečekaně zábavnou domovní schůzi zprostředkují...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Knihou roku jsou Tiché roky od Aleny Mornštajnové. Uspěl i Murakami

První ročník nové čtenářské ankety Kniha roku zná své vítěze. V celkem třinácti kategoriích uspěl Haruki Murakami s...

Knihy o sametové revoluci. Kocáb nepřekvapuje, Komárek se dopustil chyb

Památné události listopadu 1989 se samozřejmě nemohly neodrazit v naší literatuře. Nyní k řadě již vydaných titulů...

RECENZE: Soukupové Klub divných dětí je zdravě kritický román pro mládež

O současných českých spisovatelkách je v posledních letech slyšet víc než o jejich mužských protějšcích. Sbírají ceny,...

Chirurgicky přesná knižní pitva díla krále nejen literární hrůzy

Už za pár dní, konkrétně 11. listopadu, bude mít kinech premiéru film Doktor Spánek, adaptace stejnojmenného románu...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Najdete na iDNES.cz