Kolik ze svého příběhu znáte předem, než začnete psát?
Vím, že někteří autoři všechno plánují a mají připravené schéma vývoje a vztahů postav, zápletky a podobně. Já ale měl vždycky předem vymyšlené akorát dvě věci – opravdu zajímavý začátek a opravdu šokující konec. A ty nosím v hlavě. A pak jen matně vím, kde musím skončit. Taky se snažím nechat postavy, aby samy příběh vedly. Obávám se, že kdybych příliš plánoval, mohl bych je donutit k rozhodnutím, jež nebudou úplně autentická. Raději se tedy nechám překvapit a jenom si vychutnávám, co píšu. Prostě se takhle se svými postavami vydám za dobrodružstvím a nechám je, ať rozhodnou, kam půjdeme a co se bude dít.
Když jsme o seriálovém zpracování poprvé mluvili, bylo to skoro stejné, jako bych chránil vlastní dítě. Zatímco oni v jednom kuse přemýšleli, jak zlikvidovat nějakou postavu nebo doplnit věci, co v mojí knize nebyly.
