Jak moc komplikované je pracovat na překladu knihy ve dvojici?
David Petrů: Možná to není až tak hluboká kooperace, jak byste si myslela. Na začátku si přečteme knihu, projdeme ji a určíme si, které věci je nutné sjednotit. U Browna je to hlavně terminologie. Dohodneme se na společných výrazech, a pak každý překládáme víceméně sám. Až na konci si texty vyměníme, projdeme a stylisticky sjednotíme, aby nebylo poznat, že na tom pracovali dva lidé. Když někde narazíme na problém, probereme ho, ale základ je shoda na začátku a doladění na konci.
Michala Marková: Dřív jsem překládala začátky Brownových knih a David jejich druhou půlku. Tentokrát jsme si to z časových důvodů poprvé prohodili – já měla finále. Navíc jsme tentokrát pracovali netradičně, a to v jedné kanceláři. To jsme ještě nikdy předtím nezažili.
Brown vysvětluje věci pro amerického čtenáře, které jsou pro Čecha samozřejmostí. Občas jsme maličkosti opravili, třeba vzdálenosti. Bylo vidět, že si některé věci nepamatuje přesně.
