Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal | foto: Národní muzeum fotografie/Tomáš Mazal

Čtyřdílné Dějiny české literatury 1945 -1989 jsou dokončeny

  • 0
Nejobsáhlejší, téměř tisícistránkový čtvrtý díl nejvýznamnějšího literárněhistorického díla současnosti se zabývá českou literaturou mezi lety 1969-1989 v kulturních i politických souvislostech.

Předchozí tři svazky Dějin české literatury 1945-1989, jejichž vedoucím redaktorem je literární historik Pavel Janoušek, byly rozděleny na období těsně poválečné do nástupu komunistů k moci (1945-1948), nejtužší desetiletí totality (1948-1958) a dobu pozvolného "tání" až po sovětskou invazi a první rok po ní (1958-1969). Čtvrtý díl končí nástupem demokratického systému v roce 1989.

Hlavními klady díla, které vydalo nakladatelství Academia a na kterém se pod hlavičkou Ústavu pro českou literaturu AV ČR podílely zhruba dvě desítky autorů a jehož vznik inicioval zesnulý literární vědec Vladimír Macura (jeho památce je dílo připsáno), jsou zohlednění všech zákoutí literatury, včetně těch, která bývají obvykle z "vysokého umění" vyřazována, zasazení literatury do souvislostí s dějinami dalších kulturních odvětví (hudba, film, televize, rozhlas atd.) a v neposlední řadě vstřícnost k laickému čtenáři bez rezignace na odbornou úroveň.

Vstupní kapitoly čtvrtého dílu se zabývají především politickými souvislostmi literárního života v období nastupující normalizace (návrat cenzury a jako reakce na něj rozmach samizdatu, zakládání exilových nakladatelství a například i "vynález" bytového divadla) a tendencemi jak v oficiální, tak i v neoficiální literární kritice a vůbec myšlení o literatuře.

Jáchym TopolOddíl zabývající se poezií postupně probírá "psané" i "nepsané" básnické směry a skupiny, návaznost na rozmach 60. let, zformování poetiky undergroundu, rozšíření tzv. "šedé zóny" i prorežimních tendencí některých tvůrců, dozvuky surrealismu i poezii zpívanou jak v textech folkových písničkářů, tak rockových skupin.

Vladimír Páral Kapitola Próza připomíná tvorbu autorů, kteří se z důvodu konfliktu s mocí buď uchýlili do exilu, nebo byli odstaveni od oficiálních možností publikovat, ale i těch, kteří se snažili s politickými tendencemi držet krok nebo se chtěli držet stranou prostřednictvím nekonfliktních témat (včetně sci-fi, historické a humoristické prózy). Zvláště si pak všímá kvalitních autorů, kteří se objevili v 60. letech a s normalizací uzavřeli za účelem alespoň občasné možnosti publikovat jakýs takýs kompromis, zejména Ladislava Fukse, Bohumila Hrabala a Vladimíra Párala.

Václav Havel čte hru OdcházeníStejně jako v předchozích oddílech, i ve sféře dramatu jsou samozřejmě vytyčeny pro popisované období tři paralelní linie, tedy domácí oficiální a neoficiální a exilová. Tvůrci si kromě nejvýraznějších autorů "velkého" divadla (Václav Havel, Josef Topol) podstatnou měrou všímají i tvorby těch, kteří tak či onak navazují na malé scény 60. let - Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila a samozřejmě "Cimrmanů".

Ondřej Neff vydal vlastní a pro mnohé radikální verzi Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořemSamostatné oddíly se věnují faktografické literatuře (včetně rozšířených cestopisů a memoárů), populární próze (detektivky, sci-fi, humor, romány pro ženy, melodramatické bestsellery západního typu) a literatuře pro děti a mládež. Jsou předznamenáním závěrečné části knihy, ve které je probrán odraz literatury do masových médií.

Vladimír Brabec coby major ZemanToto téma - snad s výjimkou filmu - rozhodně není zatím dokonale historicky zpracováno a Dějiny české literatury 1945-1989 jsou dobrým základem pro budoucí badatele. Mnohé fenomény - jako třeba rozhlasový seriál Jak se máte, Vondrovi? nebo televizní tvorba Jaroslava Dietla, o nechvalně známých Třiceti případech majora Zemana nemluvě - určitě v budoucnu zaslouží samostatné studium. Je dobře, že je autoři těchto dějin připomněli.

Egon Bondy v Praze roku 1984Na samý závěr nechybějí bibliografické stati, rejstříky a další "pomůcky" u díla tohoto typu nezbytné. Velmi zajímavým bonusem je - stejně jako v předchozích dílech - vložené CD se záznamy hlasů mnoha autorů, o nichž je v publikaci psáno. S nadsázkou řečeno, jedná se pravděpodobně o první a poslední platformu, na níž se sešli Egon Bondy s například Ivanem Skálou...

Pavel Janoušek a kol.: Dějiny české literatury 1945-1989, IV. 1969-1989
vyd. Academia, 980 stran