Chuligánův návrat, kafkovský příběh z krutých dob

  12:45aktualizováno  12:45
Do dvacítky jazyků již byla přeložena kniha nejznámějšího současného rumunského prozaika Normana Maney Chuligánův návrat. Nyní k nim přibyla i čeština.

Rumunský spisovatel Norman Manea | foto: Profimedia.cz

Chuligánův návrat, první Maneovo česky vydané dílo, není snadné čtení, místy působí až trýznivě. Ale nejprve pár slov na vysvětlenou: v rumunštině má termín chuligán jiný význam než v češtině. V meziválečné rumunské kultuře se tak nazývali nekonformní rebelové se sklonem ke skandálům.

A jak uvádí rumunistka Libuše Valentová, v Chuligánově návratu "navíc jeho prostřednictvím autor navazuje dialog s židovským spisovatelem Mihailem Sebastianem, jenž se polemickým esejem Jak jsem se stal chuligánem bránil antisemitismu intelektuálních kruhů."

S antisemitismem měl trpké zkušenosti i Norman Manea (1936) už od dětství: "Teprve v pěti letech jsem se stal já veřejným nebezpečím, nečistým výplodem nečisté placenty..." píše v Chuligánově deníku. V roce 1941, v období fašistické diktatury, byl s celou rodinou, stejně jako tisíce jiných rumunských Židů, poslán do koncentračního tábora v Podněstří.

"Ďábel je Žid," cituje Manea rumunského diktátora maršála Antoneska. Maneův dědeček a babička lágr nepřežili, on se s rodiči vrátil v roce 1945 do Rumunska, jenže bývalý domov již neexistoval, a navíc jednu diktaturu záhy, po abdikaci krále Michala v prosinci 1947, vystřídala jiná - komunistická.

Osud exulanta
Západní kritika často přirovnává Maneu k Franzi Kafkovi, on sám se mu věnuje i ve svých přednáškách o evropské literatuře na newyorské Bard College a v Chuligánově deníku se na něj několikrát odvolává.

Ostatně o svém vztahu ke Kafkovi se zmínil i v jednom rozhovoru v roce 2004, kdy byl hostem Festivalu spisovatelů Praha (příští jaro má přijet na pražský knižní veletrh): "Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl navštívit Prahu, byla právě touha najít zde stopy Kafkovy přítomnosti a poznat alespoň částečně prostředí jeho každodenní existence. V tomto směru mě nechávají chladným restaurace a obchody s jeho portréty, tričky a kalendáři, naopak se snažím vstřebat něco z atmosféry toho města, jež poznačilo spisovatelův život i tvorbu."

Ale sám Maneův osud, jenž je obsahem Chuligánova deníku (v originále vyšel v roce 2003), složitě strukturovaného díla na pomezí románu a pamětí, se nedá nazvat jinak než kafkovský. Nadšený pionýr, jemuž v padesátých letech pošlou otce za banální provinění do pracovního tábora, záhy ztrácí iluze a potýká se s realitou komunistického Rumunska.

"S odřeným hřbetem jsem prolézal tím křivolakým socialistickým tunelem," píše. Nebo: "Seznam podezřelých se nakonec v socialistickém Žurmunsku (tak s trpkostí i ironií nazývá svou zemi - pozn. autorky) shodoval s výsledky sčítání lidu." Nebo se strohou věcností vypráví až hororové drobné příběhy, jako třeba ten o příteli, jehož nemocná žena potřebovala dialýzu. A protože v Ceauşeskově Rumunsku nebyl pro běžné občany benzin, vozil mu ji do nemocnice přes celou Bukurešť známý v kamionu...

Manea, ač vystudoval technický obor a pracoval jako inženýr, vydal deset knih a neustále balancoval na ostří nože. Zažil štvanici poté, co napsal do regionálního časopisu článek o antisemitismu a nacionalismu. A když ho v roce 1986 za román Černá obálka ostře napadla cenzura, rozhodl se pro emigraci.

Zakotvil ve Spojených státech a do vlasti se nevracel ani po Ceauşeskově pádu, kdy na něj pro změnu útočili rumunští nacionalisté - mimo jiné za to, že připomněl předválečné spojení jedné z ikon rumunské kultury, světoznámého religionisty Mircey Eliada, s ultranacionalistickými Železnými gardami. Vyneslo mu to označení "půlčlověk", zrádce, bezdomovec, agent Bílého domu.

Dvě hrůzy
Právě problém, zda do Rumunska ještě někdy jet, tvoří vnější rámec Chuligánova návratu: "V létě 1986 jsem se zhrozeně vzdaloval od komunistické hrůzy i hrůzy nacionalistické, kterou si přisvojila," píše Manea. První pominula, druhá přežívá. Má ji riskovat?

Nakonec v roce 1997 vyhoví žádosti amerického dirigenta Leona Botsteina a doprovodí ho do Bukurešti. A tam se mu všechno vrací: vzpomínky na prožitá šílenství, na zmizelé přátele, na mrtvou matku, na otce a jeho větu "Netvoři-kati vytvářejí netvory-oběti", otce žijícího nyní jako tolik rumunských Židů v Izraeli, neboť soudruh Ceauşescu je rád nechával vycestovat - po zaplacení příslušného obolu, samozřejmě.

A vidí i "nové", postkomunistické Rumunsko, pro něž zůstává hostem nevítaným, neboť lidé jako on jsou prý "překážkou přijetí země do NATO" a navíc pořád kšeftaří s utrpením holokaustu. "Znovu jsem dokázal, že nejsem hoden Vlasti, jíž nebyli hodni ani moji předkové," konstatuje trpce.

Může snad tohle být domov? Minulost s přítomností se proplétají ve složitém předivu skvěle napsaných dialogů i úvah, je to zdrcující i nádherné a stále silněji z toho všeho vyplývá závěr: ano, takhle vypadá kafkovský svět.

Rumunská soudobá literatura není v této zemi prakticky známá - proto bylo určitým šokem, když se před dvěma lety v soutěži Magnesia Litera stal českou Knihou roku román rumunského prozaika Petra Cimpoeşa Simion Výtažník.

Nyní máme k dispozici další její ukázku, odměněnou mimo jiné prestižní francouzskou cenou Médicis. Zcela jinou svým charakterem, ale - troufám si říci - ještě lepší.

NORMAN MANEA - Chuligánův návrat
Překlad Jiří Našinec. Havran, 348 stran, cena 368 korun
Hodnocení: 100 %

Nejčtenější

Zemřel hudebník Ric Ocasek. Exmanželovi topmodelky Pořízkové bylo 75 let

Hudebník Ric Ocasek s manželkou Pavlínou Pořízkovou na snímku z roku 2009.

Zemřel rockový hudebník a producent Ric Ocasek. Bývalému manželovi topmodelky Pavlíny Pořízkové bylo 75 let. Zpěváka...

VIDEO: Dagmar Havlová je zase komička. Na domovní schůzi Vlastníků

Z natáčení komedie Vlastníci

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Tak si říká novinka režiséra a scenáristy Jiřího Havelky Vlastníci, která zamíří do...

RECENZE: Film Nabarvené ptáče je pásmo obrazů. I když nádherných

Druhá ukázka z filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče

Coby producentský čin představuje Nabarvené ptáče nesporně událost roku, před níž se sluší hluboce smeknout. Jako film,...

RECENZE: Když je Rambo sám doma, má poslední ránu i poslední slovo

Sylvester Stallone ve filmu Rambo: Poslední krev

Teprve v pátém dílu série si mohl válečný veterán z Vietnamu vychutnávat v penzi poklidu venkova po boku přátel, jenže...

PRVNÍ DOJMY: To se ví, že to má být zábava. Ale pozor, tady se lže

Aleš Háma a Halina Pawlowská v pořadu To se ví

Falešné zprávy, zavádějící titulky, nebo naopak neuvěřitelné, přesto pravdivé fotografie glosují Halina Pawlowská a...

Další z rubriky

Literární cena Knižního klubu má nejmladší vítězku. Uspěla novela Tapetář

Vítězka 24. ročníku Literární ceny Knižního klubu Ema Labudová

Literární cenu Knižního klubu si letos odnáší dvacetiletá studentka hispanistiky Ema Labudová, která se psaní příběhů...

Úspěch české spisovatelky. Francouzi ji navrhli na prestižní cenu

Spisovatelka Lenka Horňáková-Civade

Nový román spisovatelky Lenky Horňákové-Civade je v širším výběru na francouzskou literární cenu Prix Renaudot. Kniha...

RECENZE: Ty idiote aneb víte, kdo je to vlastně panenka skákavá?

V kostele zaniklých Skoků u Žlutic se nacházel obraz Panny Marie Pomocnice ze...

Jaké historie vlastně jsou za řadou slov, úsloví a rčení, jež používáme, vysvětluje nová kniha Achillova pata a jiné...

Zemřel maďarský spisovatel, sociolog i disident György Konrád

Maďarský spisovatel, sociolog a čelní představitel disentu v dobách...

Ve věku 86 let zemřel maďarský spisovatel, sociolog a čelní představitel disentu v dobách komunistického režimu György...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz