Černá kniha komunismu se podobá obžalovacímu spisu

- Černá kniha komunismu patří i nepatří mezi publikace typu Solženicynova Souostroví Gulag či Triumfu a tragédie J. V. Stalina Alexandra Volkogonova. Výsledek práce šesti historiků, vedených Stéphane Courtoisem, je stejně fundamentální; je to práce, s níž se musí už napořád počítat, již nelze obejít. Ovšem svým tónem ta kniha má mnohem blíž než Souostroví a Triumf a tragédie k suchým slovům obžaloby. Na rozdíl od Solženicyna v ní chybějí osobní prožitky autorů a na rozdíl od Volkogonova nehledá i kladné stránky.

Nicméně také autoři Černé knihy byli určitým způsobem osobně zaangažováni - po nějaký čas myšlenkám komunismu sami věřili.

SOUHRN ZLOČINŮ

Čtyři historici francouzští, jeden polský a jeden v Paříži usedlý Čech se pokusili sumarizovat hříchy komunismu na světě. Nejdůkladněji rozebrali zločiny, které spáchali bolševici v srdci své říše, v Rusku a v Sovětském svazu. Druhou část autoři věnovali působení Komunistické internacionály čili Kominterny, jež byla převodní pákou rozkazů Kremlu. Ke třetí části máme nejblíž - tam Karel Bartošek a Andrzej Paczkowski pojednávají o hrůzách v naší části Evropy. Ve druhém svazku se pak rozebírají zločiny komunismu v Asii a v Latinské Americe. Mongolsko, jež se chlubilo, že je "druhým socialistickým státem na světě po SSSR", tu bohužel chybí.
Černou knihu nemůžeme zařadit ani mezi ryze vědecká díla, ani do kategorie děl populárně historických. Je to souhrn poznatků o zločinech komunismu získaný ze seriózních historických publikací, z právě pootevřených archivů a z memoárů účastníků, pokud ovšem zapadají do vědeckého pohledu autorů. Je to první u nás dostupné dílo, které se pokouší odhalit zločiny komunistických režimů v relativní úplnosti, objektivně, bez emocí.

Náš čtenář v něm častokrát najde údaje a čísla o Československu a blízkém okolí, která už dřív někde četl, a to mnohdy daleko podrobněji. Nicméně všechny prameny "černé knihy" prošly vědeckou oponenturou nejen uvnitř šestice autorů, ale i dalších historiků. Dostáváme pohled, který odpovídá nejnovějšímu stavu bádání.
Nad knihou si uvědomíme, že přes všechny krutosti, které v Československu zažívali političtí vězňové, byli lidé v SSSR a v asijských komunistických despociích vystaveni ještě surovějším a rafinovanějším útrapám. Zvláště v Asii vycházely některé druhy zabíjení, mučení a vymývání mozků z dávných místních tradic, které se praktikovaly bez ohledu na vládnoucí režim - teď ovšem dostaly novou, kvantitativní dimenzi!

JEŠTĚ TO NEBUDE VŠE

Černou knihu komunismu nelze přečíst najednou. Z jejích stránek vytéká příliš krve nevinných obětí. Autoři se pokusili odhadnout počet lidí, které komunistické vlády zabily, umučily či nechaly zemřít hlady a utrpením. Dospěli k závěru, že těchto obětí bylo sto milionů. Zaměření publikace a čísla v ní uvedená samozřejmě vyvolávají zlobu soudobých bolševiků a jejich souběžců; upozorňují, že to není pravda celá. Bartošek je upozorňuje, že on a jeho kolegové rozebírali pouze jeden z rysů komunismu, totiž jeho zločinnost, a záměrně se vyhnuli všem ostatním charakteristikám.

Kniha vznikla na objednávku - historiky o ni požádal ředitel pařížského nakladatelství Robert Laffont. Domníval se, že po pádu komunismu se začnou otevírat archivy někdejších totalitních států. Byla to ovšem do jisté míry iluze. Sovětské archivy se otevřely jen částečně, archivy Kuby a komunistických zemí Asie zůstaly zavřené dál - a zločiny komunismu tam pokračují.
Pokusy zpochybnit či zlehčit poselství této práce, jak už jsme toho na domácím poli svědky, ukazuje, že vydání Černé knihy komunismu je i vrcholným politickým činem; zápas o ni se stává předmětem politického boje všude, kde komunistická ideologie zasela své sémě. A měřeno aktuální situací u nás, musíme říct - toto dílo vyšlo právě včas!

CHYBÍ PAPERBACK

Českému překladu, na němž se podílelo sedm lidí, lze vytknout občasnou kostrbatost. Hlavní výtka však míří jinam: Černá kniha komunismu se prodává za 760 korun. To je příliš mnoho, než aby si ji mohl koupit každý zájemce. Proč se naši nakladatelé ještě nenaučili vydávat úspěšné či veledůležité knihy i jako paperbacky, cenově dostupné početnějším čtenářům? Aby si třeba Černou knihu komunismu mohl koupit jak vysokoškolák, tak penzista, který strávil svá nejlepší léta v koncentráku. Nakladatelé patrně odpoví, že se jim to nevyplatí. Není však tohle úkol, který by si mohlo vzít za svůj i ministerstvo kultury?

Stephane Courtois, Nicolas Werth, Jean-Louis Panné, Andrzej Paczkowski, Karel Bartošek, Jean-Louis Margolin: Černá kniha komunismu - Zločiny, teror, represe I a II. Překlad Zuzana Dlabalová, Jitka Kňourová, Tomáš Kybal, Helena Pešková, Felipe Serrano, Oldřich Tůma, Margareta Vakrmanová. Předmluva Karel Bartošek, doslov Patrik Ouředník, výběrová bibliografie Oldřich Tůma, rejstřík Jaromír Zelenka. Ladislav Horáček - Paseka, Praha - Litomyšl 1999, 414 a 314 stran, náklad a cena neuvedeny.


Témata: Gulag, Komunismus